Tyrolský St. Anton: špičkový skiareál s lyžováním do konce dubna

St. Anton nadchne náročné a zkušené lyžaře, foto: Petra Zápecová

Hledáte kvalitní typ pro vaši zimní či jarní dovolenou na horách? Zaměřte svou pozornost na St. Anton nedaleko rakouského Innsbrucku. Čeká vás gigantická síť spíše náročnějších sjezdovek, výhled na neskutečná panoramata i luxus v podobě perfektních služeb v samotném skiareálu i v obci a navíc se zde běžně lyžuje až do konce dubna.

Už jsem sjezdil slušnou řádku rakouských skiareálů, ale mezi mé největší favority patří jednoznačně St. Anton am Arlberg (dále jen Anton). Ptáte se proč? Protože nabízí prakticky vše, co může náročný lyžař na své zimní dovolené očekávat. Od dlouhé sítě perfektně upravených sjezdovek až po úžasný obecní wellness a noční zábavu v apreski barech a klubech v centru.

500 kilometrů sjezdovek

K dispozici je 500 kilometrů tratí, foto: Petra Zápecová

Ale začněme samotným skiareálem. Anton lyžařům a samozřejmě i snowboarďákům nabízí 305 kilometrů upravených sjezdovek, 88 lanovek a navíc ještě 200 parádních kilometrů freeride sjezdovek. Už jen tato čísla jsou patrně z důvodů, proč byl Anton zařazen do Best of Alps, což je asociace, která pod sebe sdružuje 12 nejkvalitnějších lyžařských resortů.

Je ovšem potřeba hned z kraje říci, že Anton není zrovna nastaven pro úplné za

átečníky, kteří by snad očekávali široké modré dálnice, na kterých budou pilovat své čerstvě nabyté schopnosti opatrně sjíždět mírné svahy. Spíše naopak. Mnoho návštěvníků Antonu by vám řekla, že místní modré jsou spíše červené, červené jsou černé a černé jsou jen pro zkušené a odvážné.

Dva tipy na rozjezd

V areálu jsou moderní lanovky, foto: Petra Zápecová

Podle mě je toto tvrzení dosti relativní, ale i tak jsem se pro vás pokusil vytipovat co možná nejjednodušší jízdy, na kterých byste mohli v Antonu začítt, abyste se první den rozjezdili. První řekněme okruh nacházíme pod vrchlem hory Galzig (2.185 m), na který se dostanete slavnou kabinovou lanovkou stejného jména.

Modré sjezdovky

Číslo 63 a 64 jsou pěkně široké, nejsou nijak dramaticky svažité a na první minuty v Antonu by vám mohly báječně vyhovovat. Po sjezdu se zpátky nahoru dostanete čtyřsedačkou s názvem Osthang.

Až budete mít pocit, že jste zase dostali po roční pauze svahy do svých lyží, můžete vyzkoušet modré začínající pod vrcholem Kapall (2.330 m), kam se dostanete buď osmimístnou kabinou Nasserein z východního konce Antonu (kde se mimochodem výborně parkuje přímo pod stanicí kabiny), nebo ze středu Antonu čtyřsedačkou Gampen. Na konci obou těchto lanovek vás čeká ještě jedna šestisedačka, která už vede přímo na špici hory Kapall. Odsud vede dolů trošku ostřejší modrá číslo 43 (případně červená číslo 44), která se pak napojuje na modrou číslo 27 (v případě, že chcete dojet na spodek sedačky Gampen) anebo na modrou číslo 31 v případě, že chcete dojet ke stanici kabiny Nasserein.

Pokud bychom se naopak podívali na nejslavnější černou sjezdovku skiareálu, tou je určitě Kandahar vedoucí od stejnojmenné restaurace pod vrcholem Galzig do údolí pod Gampen. Je to ostrá - často boulovatá černá, zvláště když je vedlejší modrá sjezdovka č. 55 uzavřená kvůli lavinovému riziku. A to tu není vůbec neobvyklé, takže je pak Kandahar navíc plná lyžařů, protože jinudy to dolů prostě nejde.

Jedinečný výhled na Christoph

Výhled na St. Christoph, foto: Petra Zápecová

Pokud byste hledali na sjezdovkách Antonu opravdu jedinečný výhled, soustřeďte se na sjezdovky pod vrcholem Gampen směrem k vesnici St. Christoph (například modrá číslo 64). Čeká vás jedinečný pohled na macaté zasněžené kopečky na St. Christophem, které ani nevypadají jako tvořené sněhem - spíše takovými obláčky. Prostě nádhera, na kterou se jen tak nezapomíná. Ale samozřejmě musíte trefit počasí. Nás na tomto místě letos čekalo doslova azůro v kombinaci s kvanty sněhu. Co víc si přát.

Kam na sjezdovce na oběd

Restaurace Gampen, foto: Petra Zápecová

V průběhu dne máte samozřejmě řadu možností, kde se na svazích občerstvit, nebo kde si dát třeba oběd. Já jsem si oblíbil restauraci Gampen, která nabízí jak restauraci s obsluhou, tak klasickou tyrolskou samoobsluhu, ale také bar a širokou venkovní terasu. Nebojte se ochutnat místní tradiční speciality jako jsou sýrové špecle, velký tvarohový knedlík s marmeládou politý vanilkovým krémem, nebo sladký trhanec s marmeládou. Nabízí se také různé klobásy, nebo pořádné kusy vepřového, ale radím všem vybírat opatrně. Všechna jídla jsou určitě vynikající, ale především jsou to energetické bomby, které na jedné straně už v dávných dobách dodávala horalům energii pro práci a život v tvrdých horských podmínkách, nicméně na stranu druhou zvažte, jak dobře se vám bude lyžovat po vrchovatém talíři špeclí zalitých výrazným sýrem.

Já třeba dávám během lyžování přednost výživným tyrolským polévkám. A dávám si buďto hutnou gulášovku, nebo různé knedlíčkové polévky. Ale nemyslete si, že na vás čekají maličké knedlíčky, které dávají do polévek hospodyňky u nás. V Tyrolsku jsou to knedlíčky velikosti tenisového míčku. Nejčastěji se setkáte s knedlíčky játrovými, ale třeba tady v Antonu i se sýrovými, nebo špekovými - samozřejmě plovoucí v poctivém silném vývaru.

Restaurace Gampen - venkovní terasa, foto: Petra Zápecová

A co si dát k pití? Tak nabízí se celá řada točených či lahvových piv (já mám nejraději krémové pivo Paulaner), vynikajících šnapsů, ale samozřejmě i limonád. Z tyrsolských limonád doporučuji zkusit Almudler, nebo Schiwasser, kterou tu pijí místní patrně nejvíce. Je to vlastně voda s domácím sirupem.

Když už se bavíme o jídle a pití, je třeba si říct, že právě tyto dvě záležitosti nepatří v Antonu mezi nejlevnější v Rakousku. Na svahu dáte za limonádu až 5 euro a za polévku 6 i více eur. Hlavní jídlo pak čekejte na hladině 10ti až 15ti eur. Ale tak to prostě je. St. Anton dobře ví, kam může nasadit ceny, ale zase pokud na své zimní dovolené nejste zvyklí počítat každé euro, rozhodně nebudete litovat. Pochutnáte si tu, navíc veškerý personál je usměvavý a rád se dá s vámi do hovoru, aby se dozvěděl, odkud že to jste a jak se vám v Antonu líbí.

Wellness, ale pořádný

Venkovní vyhřívaný bazén

Po náročném dni na svazích máte samozřejmě několik možností, jak naložit s časem. Můžete se hned pod svahy usadit do jednoho z apre ski barů a nechat se pod vlivem pivka nebo šnapsu rozhoupat tyrolskými hity spolu s desítkami dalších lyžařů, nebo můžete vyrazit obhlédnout jedinečnou velmi malebnou hlavní třídu St. Antonu obsypanou nejen hotely a penziony ale i řadou výborně vybavených obchodů s dárky, lyžařskou výbavou či módním oblečením a nebo si můžete vyrazit odpočinout do wellnessu.

No a pokud zrovna nedisponuje wellnessem přímo váš hotel, kde jste v Antonu, nebo v jeho okolí ubytovaní, nabízí se přímo mega wellness s vnitřním i venkovním vyhřívaným bazénem jen kousek nad centrem St. Antonu, kam dojdete z centra pěšky během chvíle. Nazývá se Arlberg-well.com a rozhodně stojí za návštěvu. Sauny, pára, bazény, fitenss - vše, co by člověk očekával a navíc s krásným výhledem a v perfektní hygienické kvalitě. Za 22 euro na osobu tady můžete strávit celé odpoledne i večer, když si to budete přát.

Tepající noční Anton

V St. Antonu se nebudete nudit ani večer, foto: Petra Zápecová

No a co dál s načatým večerem, ptáte se? Stačí, když si zapamatujete název jediné ulice a nemůžete šlápnout vedle - Dorfstrasse. Tady naleznete klidné útulné malé bárky, honosné restaurace, ale i okázalé bary a kluby s živou muzikou nebo klasickou "diskoškou". Patrně nejznámější a nejfrekventovanější jsou kluby Cuba Bar, Picadilly a Bobos. Najdete je všechny kousek od sebe. Zkuste si schválně projít všechny tři tyto podniky a pak si sami vyberte, který vás zaujal nejvíce. Všechny tři stojí zato - samozřejmě každý jinak.

Ubytování? Zkuste obce vedle Antonu

Přímo v St. Antonu je ubytování dost drahé, foto: Petra Zápecová

St. Anton je logicky plný hotelů, penzionů, a to spíše ve vyšších kvalitativních kategoriích, kterým pochopitelně odpovídá jejich cena za osobu a noc ve výši až stovek eur. Pokud nehledíte na finance, pak si v Antonu snadno vyberete, ale i tak pozor. V lednu může být problém sehnat jakékoli ubytování. Proto jsme také i my letos nebydleli v Antonu, ale v nedaleké moc pěkné obci Pettneu Am Arlberg, která leží od Antonu asi tak 7 minut autem, ale přepravovat se můžete i autobusem, který zde mezi obcemi pendluje v častých frekvencích.

Pettneu leží ve výšce 1228 metrů nad mořem, má krásný v noci úžasně nasvícený kostelík a vybízí k pohodovým podvečerním procházkám po vsi. My jsme se zde ubytovali konkrétně v Arlberg Boutique Hostelu těsně nad středem obce Pettneu, což je ekonomicky velice vhodné řešení. Do Antonu blízko, hostel velice zajímavě řešený prvky prastarého tyrolské stylu v kombinaci s unikátní vtipnou modernou a jako bonbónek na dortu velice zajímavé večeře postavené na jedinečné kuchyni, která pracuje s neotřelými surovinami.

Celkově jsme měli z ubytování velmi dobrý dojem, navíc majitelé ve středním věku byli velmi milí a vstřícní. Cenu do 1.500 korun na osobu na noc pokládám ve srovnání s hotely v Antonu za nízkou a jsem rád, že jsme si tentokrát vyzkoušeli bydlet mimo rušný Anton. Mělo to své osobité kouzlo.

Přes 6 hodin jízdy

Jak je to s dopravou do Antonu z Česka? Začněme cestou samotnou. Z Prahy se dostanete do Antonu za šest a více hodin podle četnosti vašich zastávek i dopravní situace. V reálu jsme cestu tam zvládli komplet za necelých 7 hodin a cestu zpět pak asi za 6,5 hodiny. Je to těsně přes 570 kilometrů a doporučuji směr přes Rozvadov, na Mnichov, před Mnichovem uhnout na Innsbruck a pak dále na Landeck. Od Landecku už je to jen 25 kilometrů a jste v zimním ráji.

Shrnuto podtrženo

Levně tu není, ale za to je krásně, foto: Petra Zápecová

Abych shrnul svůj celkový dojem z Antonu, pak je to naprosto perfektní skiareál, který nadchne především zkušené a náročné lyžaře, kteří nemají hluboko do kapsy. Levně tu není, ale zato je tu nádherně. Máte pocit, že vše, na co si vzpomenete, máte na dosah ruky. Necháváte se hýčkat v restauracích, špičkových hotelech a wellnessech. Ale můžete zvolit i levnější variantu, kdy se prostě ubytujete o pár kilometrů dál v o kousek skromnějších poměrech.

A když sem chcete jet, i když se na to lyžařsky necítíte, pak si prostě v Antonu zaplaťte lyžařského instruktora a makejte na sobě první den, nebo dva co to dá. Když na sebe budete tvrdí a budete instruktora dobře poslouchat, o to více uvidíte právě v Antonu své lyžařské pokroky.

Ceník skipasů skiareálu St. Anton (22.12.-5.4.2019)

1 den

dospělý - 54,50 eur

dítě - 32,50 eur

senior - 49,50 eur

3 dny

dospělý - 158 eur

dítě - 94 eur

senior - 140

7 dní

dospělý - 324 eur

dítě - 194 eur

senior - 279 eur

Celková délka upravených sjezdovek podle náročnosti:

modrá - 131 km, červená - 123 km, černá - 51 km

Výška skiareálu:

1 304 - 2 811 m

Celkový počet vleků:

88

autor: Jiří Louthan, Karel Richter

Klíčová slova: Rakousko, St. Anton

Publikováno: 26.12.2018
Autor: Miroslav Tryner