Cestopis: Tři údolí – La Tania 2009

Tři údolí – La Tania 2009

Lyžaři na vrcholu sjezdovky ve Třech údolích

Lyžování patří k mým oblíbeným zimním kratochvílím, avšak dlouho jsem tento svůj koníček provozoval pouze v českých horách. Po několika rozhovorech s přáteli, kteří mi každoročně po návratu z Francie referovali o takřka netušených možnostech, které lyžařům skýtají tamní svahy, naprosto nesouměřitelné s českými kopci, jsem se rozhodl rozbít prasátko a vyrazit na alpskou premiéru.

Kamarádi jsou zvyklí jezdit se skupinou známých do Francie, pokaždé na jiné místo. V březnu 2009 padla volba na Tři údolí, konkrétně pak středisko La Tania. Jak jsem později pochopil, pro seznámení s alpskými svahy jsem si snad ani nemohl vybrat lepší oblast. Za dopravu, ubytování a šestidenní permici platnou pro všechny vleky Třech údolí jsem platil celkem 10 800 Kč, z toho zálohu 5 000 bylo třeba uhradit v předstihu asi pěti měsíců. Objezd z Prahy byl naplánován na jeden březnový páteční podvečer, návrat pak na příští neděli v dopoledních hodinách. Jelo se Karosou, nedal se tedy očekávat bůhvíjaký luxus, avšak příslib nezapomenutelné lyžovačky dokázal potlačit i případnou rozmrzelost z nedostatku místa na nohy a nemožnost spočinout hlavou na opěradle sedadla. Cesta vedoucí přes Německo a Švýcarsko zabrala zhruba 12 hodin.

Ubytování v La Tanii

Ubytováni jsme byli v rezortu La Tania v útulném a našim požadavkům plně vyhovujícím apartmánu pro čtyři osoby, který disponoval záchodem, koupelnou, ložnicí pro dva a pokojem s kuchyňským koutem, ve kterém byla pohovka rozložitelná na dvoulůžko. Výbavu kuchyňského koutu tvořil sporák, mikrovlnka, překapávač a myčka nádobí. Tablety do myčky jsme si přivezli z domova. Kuchyňka byla dostačující a příprava jídla tak nepředstavovala sebemenší problém. Za účelem omezení výdajů jsme si některé tekuté i pevné suroviny přivezli z Čech, ostatní jsme kupovali v obchodě, který se nacházel přímo v přízemí naší budovy. Nesporná výhoda blízkosti krámku s potravinami vynikla vždy ráno, kdy člověka od snídaně v podobě čerstvé bagety dělilo pouze několik schodů a nebylo tedy třeba vstávat o mnoho dříve. Oběd jsme odbývali vždy na svahu a v kuchyňce jsme tak vařili pouze večeři. Samotná La Tania je malá vesnička a příliš doplňkových aktivit, které by vás zaměstnaly po večerech, zde na první pohled není. Je pravda, že my jsme byli po celodenním lyžování většinou utrmácení, a tak jsme si radši otevřeli láhev a pustili film, než abychom posedávali v některé z těch pár hospod, co La Tania nabízí.

Tři údolí se pyšní titulem největší evropské lyžařské oblasti a je tedy jasné, že se rozkládají na velké ploše. Je prakticky nemožné za šest dní projet každou sjezdovku. My jsme se při svém pobytu snažili poznat většinu kopců, ale rozhodně nebylo naším cílem mermomocí vyzkoušet všechny tratě. Když se nám někde líbilo, tak jsme tam prostě jezdili a nespěchali jsme za každou cenu dál. Cesta z menší La Tanie do Courchevelu, což je největší centrum toho údolí, ve kterém La Tania leží, zabrala zhruba 20 minut, a pak už jsme se mohli zcela svobodně rozhodnout, kam že zamíříme. Na Třech údolích mě nejvíce uchvátila právě ona volnost, kterou má lyžař disponující permanentkou s platností pro celé území. Jeden den jsme si usmysleli, že se podíváme na nejvyšší dostupný vrchol okolí, který přesahoval 3 000 m.n.m. Realizace našeho záměru nám zabrala celý den, projeli jsme oblastí Třech údolí z jednoho konce na druhý a snad žádnou sjezdovku jsme nejeli více než jednou. Podobný celodenní výlet by nebylo možné ku spokojenosti účastníků podniknout bez dokonale fungujícího systému na sebe navazujících vleků a lanovek. Tento přímo vybízí k poznávání celé oblasti a přejezdům mezi jednotlivými údolími. Nenechá ve štychu ani snowboardisty, kteří všude pohodlně dojedou a kupříkladu se jim nestane, že by museli od jedné stanice vleku ke druhé hopsat 500 metrů po rovině. U horních stanic lanovek se často vyskytují restaurace, které nabízejí svým zákazníkům terasu s lehátky. Jak jsme se přesvědčili na vlastní kůži, ceny v těchto podnicích bývají vysoké, usměvavý a opálený číšník si řekl od 9 EUR za sklenici koly.

Vlek ve středisku Tři údolí

Posledním kamínkem v mozaice dokonalé dovolené bylo počasí, které ukázalo svou přívětivou tvář a nechalo zapomenout na obvyklou velehorskou vrtkavost a nevyzpytatelnost. Nebe bylo stále modré a nefoukal takřka žádný vítr, takže podmínky byly opravdu ideální. Když se k příznivému počasí přidají úžasné lyžařské terény, dobré ubytování a spousta zábavy s přáteli, je jasné, že nemohu na svůj pobyt ve Třech údolích vzpomínat jinak, než naprosto pozitivně. Na zpáteční cestě autobusem domů jsme se ještě stavili v jednom alpském městečku v supermarketu, takže mi nakoupené francouzské jídlo a pití zpříjemňovalo několik všedních dnů i po návratu do Prahy.

 

Klíčová slova: La Tania, Tři údolí, francouzské Alpy, Francie

Publikováno: 10.12.2009
Aktualizováno: 18.02.2011
Autor: Jan Brož