Cestopis: Londýn bez památek

Londýn bez památek

Sklenice britského piva

Trasa mezi Prahou a Londýnem patří v dnešní době z turistického pohledu k jedné z nejvytíženějších. Odstartovaly to patrně low-costové letecké společnosti, které ve své nabídce měly vždy alespoň jedno z londýnských letišť. Před nimi to byla zase autobusová společnost Eurolines, která nabízela zpáteční jízdenky Praha-Londýn za velmi atraktivní ceny, byť pod podmínkou 16 hodinové jízdy, což nemusí být každému turistovi úplně příjemné. O londýnských památkách toho bylo již mnoho napsáno. Proto jsem se rozhodl představit tuto britskou metropoli z trochu jiného pohledu. Za připomenutí totiž rozhodně stojí kultura stravování a večerního života.

Jelikož je Londýn považován za jedno z nejkosmopolitnějších měst, představuje rovněž širokou změť nejrůznějších kultur stravování, které se od sebe výrazně liší. Anglická kuchyně prakticky zanikla, pokud kdy vůbec nějaká byla. Dodnes je možné zahlédnout ,,restaurace‘‘ poskytující tzv. English breakfast – anglické snídaně, ve kterých vám nabídnou pověstné fazole se smaženým vajíčkem, slaninou a párkem. V centru města však na tyto restaurace jen těžko narazíte, na předměstích jsou zase většinou okupovány místními dělníky, kteří jsou se svým kachním žaludkem na tyto vydatné snídaně či obědy zvyklí. Londýn vám díky velmi široké imigrační vlně ze všech zemí Commonwealthu, ale nejen odtud, může nabídnout pestrou škálu asijské kuchyně. Od čínské, indické, turecké až po pákistánskou a mnoho dalších. Obchůdky přistěhovalců z těchto zemí jsou skutečně všude. Při troše štěstí narazíte v severní části Londýna i na jednu českou restauraci. Druhá je k navštívení v Českém centru v Harley Street. Můžete si však také dojít do Československé restaurace, která je na West End Line. Ale jen málokdo vyráží do Londýna jíst to, co má po celý rok na stole.

Neon lákající na Fish and Chips

Za anglickou či londýnskou stravu se již delší dobu považují slavné Fish and Chips. Obchůdky, kde hranolky, obalované kuřecí řízky, párky, ale i další potraviny chutnají stejně jako ryba, jelikož je vše smaženo v jednom oleji, jsou oblíbené především díky nízké ceně a velikosti porcí. Octovo-slaná kombinace hranolek je pro Angličany nezbytná, pro Čechy ale jen málokdy stravitelná. Avšak zkusit se má vše. Angličané se rádi stravují v restauracích jejich východních přátel, jejichž kuchyň velmi rádi poznávají. Jedna z oblíbených přehlídek všech těchto „gastronomických světů“ je k vidění ve čtvrti Camden Town, nedaleko centra. Tato čtvrť je opředena několika historkami o podivínech a nebezpečí, které tu na vás může čekat. Já vám však říkám, že to není pravda. Návštěva tohoto místa je opravdovým zážitkem. Poznáte tu totiž nové životní i módní styly.

Když se den blíží ke svému konci a slovo si pomalu začíná brát noc, je na čase se uchýlit do některé z hospod. V tomto směru je dobré si uvědomit, co je za den a po čem člověk vlastně touží. Pokud si vyrazíte v páteční večer, připravte se na invazi londýnské mládeže, se kterou se určitě budete mít možnost seznámit při dlouhých frontách do hospod, klubů či při čekání na pivo u baru. Výběr piva u pultů bývá vždy velmi pestrý. Základní rozdělení piv je na stout, lager a cider. Cider není skutečné pivo, spíše alkoholický mošt. Mezi nejznámější patří Strongbow. Lager je klasický ležák a stout jsou obvykle těžší piva. Ve většině hospod si můžete vybrat i z mnoha zahraničních piv. Populární jsou značky Stella, Heineken, Carling, Guinness (stout), Carlsberg a další. Ale to již trochu předbíhám.

Pakliže se rozhodnete zajít si na pivo, budete (byť nechtěně) postaveni do situace, ve které si musíte zvolit mezi dvěma typy hospod. Jedním z nich jsou hospody, které jsou vlastněny velkými společnostmi typu O’neill, jež mají řetězec pivnic po celém Londýně. Jejich výhodou je především prostornost. Často se jedná i o vícepatrové podniky. Mezi populární řetězce patří například Church Pub. Jedna z jejich hospod se nachází nedaleko Muswell Hill v severnější části Londýna, nedaleko Alexandra Palace. Je vybudována z původního kostela, takže má skutečně neopakovatelnou atmosféru.

Interiér londýnské hospody

Hospody řady O’neill nabízejí kromě velkého výběru piva také velmi pestrou nabídku na jídelníčku – a to za slušné ceny. Porce hamburgeru, který ani nestrčíte do úst, a pravých domácích hranolek vás nasytí na půl dne. Co však patrně nejvíce táhne lidi do těchto podniků, je neustálé velkoplošné promítání sportu. Většinou se jedná o rugby a fotbal. Před každou hospodou najdete vývěsku zápasů, které bude v nejbližší době promítat. Fotbal je pro Británii to samé co víra pro Vatikán. Na utkání anglického národní mužstva vyrazte proto s velkým předstihem. Hospody jsou vždy doslova narvané k prasknutí, ale pakliže si chcete zazpívat s ostatními fanoušky fotbalovou hymnu Three Lions on a Shirt či anglickou národní hymnu, pak vás menší tlačenice nikdy nemůže odradit. Pokud chcete jít sledovat svůj oblíbený tým z anglické Premier League, vždy si uvědomte, v jaké části Londýna se právě nacházíte. Přehnané fandění by se vám totiž mohlo poněkud vymstít. Prohlédněte si tedy nejprve, jaké barvy triček v hospodě převažují.

Druhým typem hospod jsou tradiční menší hospůdky. Že se těžko hledají? Není to vždy úplně pravda. Dost z nich si zachovalo svá znamení a jména, podobná znamením nad dveřmi starobylých domů. Většinou jejich názvy nesou vzpomínku na nějakou historickou událost. Jejich kouzlo a atmosféra jsou nezapomenutelné. V přítmí sedící lidé u malých stolečků či na baru, kde vám servírka (hospodská) natočí skutečný bitter, který je svou výraznou hořkostí naprosto jedinečný. Tyto hospody mají většinou svou stálou klientelu, která do nich pravidelně dochází.

Hospoda na rohu ulice

Ještě do nedávna londýnské hospody vyháněly hosty již okolo jedenácté hodiny. Ve velkých hospodách vám to dávali najevo přerušováním hlučné muziky tichem, takže všichni návštěvníci byli nuceni odejít do nočních klubů. V malých tradičních hospůdkách okolo půl jedenácté servírka zazvonila na zvonec, abyste si stihli objednat svou poslední pintu piva. V Anglii je zvykem platit si pivo rovnou na baru, takže s tradičním placením celovečerních útrat zde nejsou skutečně žádné problémy. Dnes se již otevírací doba protáhla díky schválení zákona z roku 2005. Další novinkou, která je většinou velmi kladně přijímána, je zákaz kouření v barech a hospodách. Kuřáků je mi obecně v Londýně a v Anglii velmi líto. Ceny cigaret jsou zde totiž skutečně rekordně vysoké.

 

Klíčová slova: Londýn, Anglie, Velká Británie

Publikováno: 27.01.2011
Aktualizováno: 12.02.2011
Autor: Michal Pitín