Sedm přírodních divů světa

Příroda je mocná čarodějka, o čemž se můžou přesvědčit především turisté, kteří procestovali mnoho koutů světa a viděli fascinující scenérie, které vznikly zcela bez přičinění člověka. Pokud máte pocit, že jste toho ještě moc neviděli, tak je dost možná nejvyšší čas všechno změnit a vydat se na dobrodružné cesty. Začít můžete třeba tím, že postupně navštívíte všech sedm přírodních divů světa. Ty byly vybrány při celosvětovém hlasování na konci roku 2011.

Amazonský deštný prales

Amazonský deštný prales

Navštívit pět a půl milionu čtverečních kilometrů rozlehlý tropický les v Jižní Americe je sen většiny dobrodruhů a milovníků nespoutané přírody. Dohromady území Amazonského pralesa zasahuje do devíti různých států, kterými jsou Brazílie, Peru, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam a Francouzská Guyana. Přitom víc než šedesát procent celkové rozlohy leží v Brazílii. Nikde jinde na světě nenajdete tak široké spektrum jednotlivých druhů fauny a flory. I když se jedná o obrovskou plochu divoké zeleně, tropických deštných lesů v této oblasti vlivem člověka stále ubývá. Celková zalesněná plocha se od sedmdesátých let minulého století zmenšila o dvacet procent. Kácení deštného lesa navíc znamená ohrožení pro mnoho živočišných druhů, které přicházejí o své přirozené prostředí. Vědci se rovněž domnívají, že těžba v této oblasti měla na svědomí rozšíření malárie do okolních zemí. Brazilská vláda na základě alarmujících čísel slíbila, že se zasadí o opětovné zalesnění části vytěženého území.

Symbolem Amazonie je nejdelší řeka na světě Amazonka, která pramení v Peru a přes horské masivy And stéká do Amazonské nížiny, kde přes Kolumbii míří do Brazílie. Plavba na tomto veletoku je jedinečným zážitkem, který si všichni zkušení cestovatelé nemůžou vynachválit. Povodí Amazonky nabízí milovníkům přírody možnost spatřit spoustu vzácných zvířat a rostlin. Jmenovat můžeme například kapustňáka jihoamerického, delfínovce amazonského či dravé piraně.

Ostrov Čedzu

Pláž na ostrově Čedžu

Vulkanický ostrov Čedzu se nachází pětaosmdesát kilometrů od pobřeží Jižní Koreje a žije na něm přes půl milionu obyvatel. Jeho návštěvu by si rozhodně neměli nechat ujít všichni obdivovatelé přírodních skvostů, kteří se pohybují v této asijské destinaci. Ne náhodou bylo totiž toto místo zařazeno mezi sedm přírodních divů světa. Čedzu má rozlohu 1846 kilometrů čtverečních, takže je největším korejským ostrovem. Zároveň je jediným místem této země, které už leží v subtropickém podnebném pásmu. Díky tomu zde narazíte na naprosto odlišnou faunu a flóru, než která je o pár desítek kilometrů severněji. Součástí ostrova je již nečinná 1950 metrů vysoká sopka Halla-san, v jejímž okolí je rozeseto dalších 350 malých satelitních sopek. Sopečná činnost, díky které tento ostrov před dvěma miliony let vznikl, je patrná na každém kroku a vytváří jedinečnou atmosféru. Úchvatné jsou především procházky po pobřeží nebo napříč nespoutanou přírodou zdejších lesů – doporučit můžeme zejména Koččawalský les. Překrásná je i prohlídka skalních vodopádů. Od roku 2007 je ostrov Čedzu zapsán jako součást Světového dědictví organizace UNESCO.

Zátoka Ha Long

Zátoka Ha Long v provincii Quang Ninh

Ha Long v překladu znamená „místo, ve kterém vstupuje drak do vody“. Stará vietnamská legenda totiž praví, že tento přírodní div plný úchvatných ostrůvků vznikl tak, že bájný drak přistával do moře a ocasem zavadil o skaliska, která rozmetal na tisíce kousíčků, jež okamžitě zaplavila voda. V Tonkinském zálivu dohromady najdete kolem čtyř tisíc ostrůvků, z nich zhruba polovina spadá do zátoky Ha Long. Spousta z nich se tyčí na vysoké vápencové skále a na některé prý dodnes nevystoupila lidská noha. Jiné u sebe naopak mají dokonce i pláž a jeskyně, které můžete při vyhlídkové plavbě navštívit. Celkem je však v celé zátoce povoleno vstupovat jen na dvacet míst, což znamená, že na nich bývá často hlava na hlavě. Podle statistik je totiž Ha Long turisticky nejnavštěvovanějším místem z celého Vietnamu. Tisíc pět set padesát tři metrů čtverečních rozlehlá zátoka je rovněž zapsána na seznam UNESCO. Ha long pravidelně křížem krážem proplouvají stovky lodí. Kromě těch turistických jsou to především bárky prodejců suvenýrů, ale také rybářů, kteří každé ráno vyplouvají na lov. Můžete zde narazit i na neobvyklé plovoucí vesnice se školami, obchody a restauracemi. Což jen potvrzuje to, že když není dostatek pevniny, tak si vynalézavý člověk vždy nějak poradí.

Vodopády Iguazú

Vodopády Iguazu

Obří vodopády Iguazú patří mezi nejkrásnější vodopády na světě a někteří cestovatelé dokonce tvrdí, že se jim nevyrovnají ani mnohem slavnější Niagarské vodopády v Severní Americe. Iguazú leží na stejnojmenné řece, která protéká na hranici mezi Argentinou a Brazílií. Na některých místech zde voda padá až do hloubky sedmdesát metrů. Pořádný rachot je to především v období dešťů, kdy zde protéká dvacet krát více vody než při období sucha. Iguazú je v podstatě komplex desítek různých vodopádů, jež dohromady tvoří jedinečnou scenérii, kterou si nenechá ujít žádný z turistů, kteří se rozhodnou poznat Brazílii. Z brazilské strany je navíc na vodopády mnohem lepší výhled než z té argentinské. Největší vodopád nese název Ďáblův chřtán a mezi místním obyvatelstvem o něm koluje řada lidových povídaček. Na obou hranicích kolem Iguazú byly vybudovány chráněné národní parky, ve kterých hraje prim pralesní vegetace. Řeka Iguazú se poměrně záhy vlévá do veletoku Paraná, na kterém se nachází obří přehradní nádrž, jež slouží jako vodní elektrárna. Pokud se tedy již vypravíte na prohlídku vodopádů, nenechte si ujít ani tuto vodní „památku“, která je pro změnu na hranicích Brazílie a Paraguaye.

Národní park Komodo

Národní park Komodo v Indonésii

V Národním parku Komodo je hlavním prominentem zástupce zvířecí říše - varan komodský, který v dospělosti dorůstá včetně ocasu délky až tři metry. Kvůli záchraně tohoto plaza před vyhynutím byl totiž v roce 1980 celý park zřízen. Postupem času byl seznam ohrožených zvířecích druhů žijících pouze v této oblasti rozšířen, takže si tu milovníci fauny přijdou opravdu na své. Uchvátí vás však i další přírodní scenérie, jako jsou vodopády, nádherné pestrobarevné korály či opuštěné zátoky s romantickými plážičkami, na kterých není ani noha. Minimálně tedy ta lidské. Národní park Komodo najdete v Indonésii východně od ostrova Bali. Celkem zabírá plochu 1817 kilometrů čtverečních – leží na třech větších ostrovech (Komodo, Rincah a Padar) a dalších menších 26 ostrůvcích, avšak částečně zasahuje i do indonéské pevniny. Pokud se do těchto míst vypravíte na výlet, nejlepší variantou je asi plavba lodí z Bali. Zvláště uspěchaní Evropané si v těchto místech zřejmě přijdou jako někde, kde se zcela zastavil čas. Kde jinde by ale člověk měl načerpat tolik potřebnou energii než v nespoutané přírodě daleko od veškeré civilizace.

Podzemní řeka Puerto Princesa

Řeka Puerto Princesa na ostrově Palawan

Také další přírodní div světa naleznete v Asii. Tentokrát jde o záhadnou podzemní řeku Puerto Princesa na ostrově Palawan, který patří Filipínám. Řeka Puerto Princesa protéká 8,3 kilometrů dlouhým přírodním podzemním tunelem ve vápencových skalách. Později se řeka vlévá do Jihočínského moře. Plavba podzemní řekou v krasových jeskyních je jedinečným zážitkem, který vás naprosto ohromí. Od roku 1999 je Puerto Princesa na seznamu světového dědictví UNESCO, což tomuto místo pomohlo k větší popularitě a razantnímu přílivu zahraničních turistů. V některých cestovatelských příručkách se můžeme dočíst, že je řeka Puerto Princesa nejdelší podzemní řekou světa. Před pár lety ale vědci objevili na mexickém poloostrově Yucatán obří komplex podzemních jeskyní s řekami, které podle všeho dosahují ještě mnohem větších rozměrů. Ty ale ještě dlouho nebudou veřejnosti přístupné. Spokojit se tak musíme s plavbou po řece Puerto Princesa, která je v krápníkových jeskyních nádherně osvětlená. Ani ona ale není z bezpečnostních důvodů otevřena veřejnosti úplně celá, takže plavba zahrnuje přibližně polovinu celkové délky koryta. Mimo jeskyni se pak nachází rozsáhlý národní park, takže se můžete vypravit na dlouhou procházku v zarostlém pralese plném drzých opiček, které z lidí nemají takřka vůbec žádný strach.

Stolová hora v Kapském městě

Kapské město a stolová hora

Stolová hora není jen ikonou Kapského města, ale v podstatě i celé Jihoafrické republiky. Tyčí se ve výšce 1058 metrů nad mořskou zátokou a její stěnu tvoří tři kilometry dlouhý útes. Pohled na Stolovou horu je jen těžko zaměnitelný, protože hora v podstatě nemá žádný vrchol, ale pouze rozsáhlou plošinu pokrytou křovinami, mezi kterými vede přes čtyři sta různých turistických stezek. Některé z nich zvládnou bez úhony i úplní amatéři, jiné jsou však poměrně náročné a občas na nich vinou podcenění dochází k vážným nehodám. Podle některých turistických průvodců je Stolová hora nejčastěji zdolávanou horou na světě. Pokud se někomu nechce nahoru šlapat, tak může využít lanovku, která tu funguje už od roku 1929. Původní lanová dráha byla za desítky let své existence samozřejmě několikrát přestavěna a dnes se turisté k vrcholu vezou v moderních kabinkách, které mají spoustu technických vychytávek. Pokud se vyvede počasí a pod horu se nesnese mlžný opar, budete z výhledu, který se vám nahoře naskytne, naprosto uneseni. Zvlášť úchvatný je pohled ze Stolové hory na Kapské město, které je oblíbeným centrem turistického ruchu. Díky příznivému subtropickému klimatu, dechberoucím přírodním scenériím a rozvinuté infrastruktuře patří mezi nejpopulárnější destinace celého afrického kontinentu.

Klíčová slova: Brazílie, Peru, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Jižní Korea, Vietnam, Paraguay, Argentina, Jihoafrická republika, Kapské město, Indonésie, Bali, Filipíny

Publikováno: 10.09.2013
Aktualizováno: 10.09.2013
Autor: Miroslav Tryner