Bylo jen otázkou času, kdy nějakou podnikavou hlavu napadne vytvořit seznam nových sedmi divů světa. Idey se nakonec chopil švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber, který vyhlásil anketu, v níž nakonec hlasovalo zhruba sto miliónů lidí z celého světa. Výsledky, které vešly ve známost symbolicky 7.7.2007, se u odborné veřejnosti nesetkaly s úplně vřelým přijetím a anketu je proto nutné chápat spíše jako popularizační než vědecký počin. To však nijak neumenšuje výjimečnost vybraného septeta. V následujícím článku vám přinášíme základní informace o vítězné sedmičce, tvořené mayským městem Chichén Itzá, sochou Krista Spasitele v Riu, inckým sídlem Machu Picchu, římským Koloseem, jordánským skalním městem Petra, indickým mauzoleem Tádž Mahal a Velkou čínskou zdí.
Chichén Itzá - Mexiko
|
|
Chichen Itza - starověká mayská pyramida |
Mayské chrámové město bylo vybudováno zhruba v 8. století, nalézá se na mexickém poloostrově Yucatán a je jedním z největších architektonických skvostů pocházejících z předkolumbovského období amerických dějin. Nejvýznamnějšími tamními stavbami, dokládajícími vysokou vyspělost dávné mayské civilizace, jsou Kukulcánova pyramida, observatoř Caracol, chrám Válečníků, hřiště na hru Tlatchtli a řada dalších unikátních architektonických děl. Takřka třicet metrů vysoká Kukulcánova pyramida, rovněž známá jako El Castillo, je zasvěcena bohu Kukulcánovi, který bývá zobrazován v podobě hada. Observatoř Caracol, v překladu "Šnek", dostala své jméno podle tvaru vnitřního točitého schodiště. Pokud budete při návštěvě Mexika pobývat v oblíbeném plážovém rezortu Cancun, ležícím na yucatánském pobřeží a dostanete chuť poznat kulturní dědictví, které po sobě zanechali původní obyvatelé, můžete se na průzkum Chichén Itzá vydat autem. Cesta vám zabere zhruba dvě a půl hodiny.
|
|
Rio de Janeiro, socha Krista |
Ježíš Kristus ve stylu art deco žehná brazilské metropoli Rio de Janeiro od roku 1931, kdy byla jeho stavba slavnostně dokončena. První myšlenky na stavbu náboženského monumentu, který by shlížel na brazilské velkoměsto z vrcholku hory Corcovado, se objevily již v půlce 19. století, avšak svého naplnění se dočkaly až o zhruba 80 let později. Monument, jehož autorem jsou francouzský sochař Paul Landowski a brazilský inženýr Heitor da Silva Costa, má úctyhodné parametry. Železobetonová socha pokrytá mastkem měří včetně desetimetrového soklu takřka 40 metrů, váží více než 1 100 tun a rozpětí Ježíšových paží dosahuje 30 metrů. V současnosti je socha Krista Spasitele, společně například s pláží Copacabana či fotbalovým stadionem Maracaná, jedním z trademarků Rio de Janeira, kvůli kterému přijíždí do jihoamerické metropole řada turistů.
Machu Picchu - Peru
|
|
Ruiny inckého města Machu Picchu v Andách |
Druhý zástupce předkolumbovské Ameriky na seznamu sedmi nových divů světa pochází z 15. století, jmenuje se Machu Picchu (v překladu z kečujštiny "Starý vrchol") a rozkládá se v lůně peruánských And ve výšce přes 2 400 m. n. m. Posvátný incký komplex paláců, chrámů, teras i zahrad byl vystavěn z kamenných kvádrů bez použití malty či jiného pojiva kolem roku 1450 na popud tehdejšího inckého vládce, jímž byl Pachacútec Yupanqui. Necelých sto let po svém vzniku však bylo město opuštěno. Do celosvětového povědomí se pak dostalo roku 1911, kdy jeho ruiny objevil americký archeolog Hiram Bingham. Nejbližším velkým městem, ze kterého se můžete vydat na jednodenní výlet autobusem do Machu Picchu, je zhruba 80 kilometrů vzdálené Cuzco, které bylo historickou metropolí celé Incké říše a samo o sobě tak rozhodně stojí za návštěvu.
Koloseum - Řím
Starý kontinent má díky římskému Koloseu mezi sedmi novými divy světa jednoho reprezentanta. Původní název tohoto cirku zní Flaviovský amfiteátr a nalezneme jej v srdci starověké části Říma. Arénu, která je v dnešní době charakteristickým znakem Říma a jednou z jeho nejnavštěvovanějších památek, nechal pro gladiátorská klání postavit římský císař Vespasián. Stavba započala roku 72 a byla dokončena v roce 80, již za vlády císaře Tita. Amfiteátr s elipsovitým půdorysem a ochozy s kapacitou 50 000 diváků byl rovněž svědkem divadelních představení a rekonstrukce slavných námořních bitev, neboť bylo možné jej napustit vodou. Pokud se budete chtít podívat do útrob Kolosea, je třeba se obrnit trpělivostí, protože zde bývají fronty. Za vstup zaplatí dospělý občan Evropské unie 10,50 EUR. Frontě se však můžete vyhnout v případě, že si koupíte Roma Pass, který vám umožní vstup do Kolosea a ještě několika dalších památek.
|
|
Chrám ve skalním městě Petra |
Počátky jordánské Petry sahají do 6. století před naším letopočtem, kdy tamní národ kočovných Nabatejců začal do růžového pískovce tesat první budovy. Největší rozmach skalního města pak nastal v čase zhruba kolem přelomu letopočtu. V tomto období vznikly nejkrásnější stavby, jako jsou budovy Al Khazneh nebo klášter El Deir a město se stalo důležitou obchodní křižovatkou, kterou procházely kupecké karavany. Začátkem letopočtu město dobili Římané, po ničivém zemětřesení v 7. století vliv Petry chřadl a její význam dále klesal i v období křižáckých výprav. Zájem Evropanů o překrásnou architektonickou památku pak vzbudil až švýcarský cestovatel a dobrodruh Johann Ludwig Burckhardt v roce 1812, který do pozapomenutého města střeženého beduíny doputoval v přestrojení za muslimského poutníka. Do Petry se můžete vydat ze všech okolních turisty hojně navštěvovaných měst, tedy z izraelského Ejlatu, egyptských letovisek na Sinaji či jordánské Aquaby a Ammánu.
Tádž Mahal - Indie
|
|
Monumentální pomník Tádž Mahal v Ágře |
Impozantní budovu Tádž Mahal, vysokou přes 70 metrů a nacházející se v severoindickém městě Ágra, nechal vystavět panovník Šáhdžahán jako vzpomínku na svou zesnulou třetí ženu. Stavba probíhala mezi léty 1632 až 1653 a pracovalo na ní přes dvacet tisíc dělníků. Bílý mramor, který je pro vzezření mauzolea typický, byl na stavbu dopravován z 300 kilometrů vzdáleného lomu. Mramorový exteriér je posázen drahokamy i polodrahokamy a mění svou barvu v závislosti na intenzitě i sklonu dopadajícího světla, od narůžovělé přes bílou až po zlatou. V každém ze čtyř rohů komplexu stojí čtyřicetimetrový minaret a stavbu doplňují ještě dvě pískovcové budovy. Pokud budete chtít spatřit Tádž Mahal na vlastní oči, Ágru dělí od indické metropole Dillí vzdálenost zhruba 200 kilometrů, kterou můžete překonat vlakem či autobusem.
Velká čínská zeď - Čína
Velká čínská zeď sice rozhodně není pouhým okem viditelná z Měsíce, jak tvrdí jedna poměrně hluboce zakořeněná fáma, to jí však neubírá nic na jedinečnosti. Tento systém opevnění se vine severočínským územím v celkové délce zhruba 8 850 kilometrů a místy dosahuje výšky 11 metrů. Kromě člověkem postavených hradeb tvoří Velkou čínskou zeď i přírodní bariéry. Několik hradeb bylo postaveno již v 5. století před naším letopočtem, z těchto opevnění se však zachovalo jen málo. Většina Velké čínské zdi, jak ji známe v dnešních dnech, byla postavena zejména za vlády dynastie Ming, tedy zhruba od 14. do 17. století. Jejím účelem bylo bránit území Číny před nájezdy nepřátelských kmenů ze severu, tedy z Mongolska. Turisticky nejnavštěvovanějším místem Velké čínské zdi, které leží ve vzdálenosti zhruba 50 kilometrů od čínské metropole Pekingu, je Badaling. Mezi hlavním městem a Badalingem jezdí autobusová linka.
Klíčová slova: Mexiko, Rio de Janeiro, Peru, Řím, Jordánsko, Indie, Čína
Publikováno: 08.08.2011
Aktualizováno: 29.08.2011
Autor: Jan Brož
