Způsob rezervace letenky rozhoduje
o kompenzacích za zmeškaný let při přestupu
Způsob rezervace letenky rozhoduje |
Přestupní let je u cest do vzdálených destinací často nezbytnou záležitostí. Zároveň je značně stresovou situací kvůli riziku, že cestující navazující let nestihne. Pokud při zpoždění prvního letu nestihnete návazný let, dopravce je povinen vám zajistit náhradní let v nejkratším možném termínu. Pozor, toto obecné pravidlo však neplatí vždy.
Na riziko spojené se zmeškáním navazujícího letu by měl cestující začít myslet ještě před nákupem letenek. Množné číslo je v tomto případě na místě.
Zda bude muset pasažér vzniklý problém řešit sám, nebo bude na bedrech leteckého dopravce, totiž závisí především na skutečnosti, jestli je jeho přestup na navazující let v rámci jedné rezervace, tedy na jedné letence, či na více letenkách.
Cestující hodlá například uskutečnit cestu z Prahy do kanadského Toronta. Na vhodná data se mu nabízí jako nejvhodnější varianta letu s jedním přestupem v Paříži.
Pokud bude mít celý let na jedné letence, tedy let Praha – Paříž, i let Paříž – Toronto, tak již při rezervaci letu systém automaticky zohledňuje minimální čas na přestup, tedy čas, za jaký stihne cestující na daném letišti přestoupit. Vygeneruje tedy návazný let z Paříže tak, aby stačil navazující spoj.
„V případě, že by pak měl první let zpoždění, kvůli kterému by cestující druhý let nestihl, mají dané aerolinky povinnost se o cestujícího postarat. Konkrétní dopravce musí pasažérovi zajistit náhradní let v nejbližší možnou dobu, ale také by měl poskytnout dva hovory nebo e-maily zdarma, občerstvení přiměřené době čekání a hotel a dopravu mezi ním a letištěm v případě, že náhradní let bude až následující den,“ říká František Herynk, ředitel společnosti Click2Claim, která se zajišťováním kompenzací za problémy v letecké dopravě zabývá.
Nebývá výjimkou, že na jedné letence může být nejen více různých letů, ale i dopravců. Potom odpovědnost za péči a kompenzaci má dopravce, na jehož letu vzniklo zpoždění letu či dokonce jeho zrušení.
V praxi se pak stává, že tento dopravce nemusí mít vlastní personál na letišti, kde se nachází cestující. O náhradní spojení a péči se pak může pasažér přihlásit u přejímajícího dopravce.
Pokud péči neobdrží a vzniknou mu výdaje, je třeba je později vyreklamovat od dopravce, který byl viníkem události.
Cestující by měl mimo jiné dostat k dispozici telefon či přístup k internetu v uvedeném rozsahu. V praxi se tak opět velmi často neděje. I zde platí, že je možné vyčíslené náklady, podložené například fakturou, reklamovat u dopravce.
Zcela jiná situace vznikne, když si cestující koupí lety samostatně (separátně). V našem modelovém případě separátně Praha – Paříž a Paříž – Toronto.
Případné zpoždění a zmeškání navazujícího letu si pak bude muset pasažér řešit bez jakýchkoli kompenzací sám.
Letenky jsou na sobě nezávislé, s časem na přestup do cílové destinace se nepočítá. Pokud tedy cestující zmešká druhý let, musí si nést následky sám.
V takovém případě je důležité si minimální čas na přestup dobře naplánovat. V úvahu se musí vzít nejen parametry a velikost letiště, ale například i osobní dispozice, jakými je například orientace a rychlost chůze.
Mnohdy se první letadlo se zpozdí tak, že cestující návazný let stihnout nemůže. Prostě přiletí do přestupní destinace až po odletu návazného spoje. V této situaci je opět rozhodující způsob rezervace letenky, jak jsme ho řešili výše.
Pokud je přestup na návazný let v rámci jedné rezervace, tedy na jedné letence, na odškodnění při dopravcem zaviněném zmeškání letu se počítá celá letová vzdálenost od nástupní do konečné destinace. Tedy v naší vzorové situaci letu z Prahy do Toronta s mezipřistáním v Paříži vzdálenost Praha – Toronto.
Jestliže vznikne cestujícímu skutečně nárok na kompenzaci za zmeškaný přestupní let, řeší se finanční odškodnění obdobně jako u zpožděného letu, jeho výši určuje celková letová vzdálenost.
Kompenzace za zmeškání letu při přestupu |
|
|
|
Poznámka: Při splnění podmínek Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004
Především je ale třeba vědět, že nárok na finanční odškodnění vzniká v případě, že ke zpoždění prvního letu, kvůli kterému cestující zmeškal let navazující, došlo vinou dopravce.
Zpoždění tedy nesmí být způsobeno počasím, živelnou pohromou, bezpečnostní situací, stávkou, či například řízením letového provozu – tyto situace totiž dopravce nemůže ovlivnit a nárok na odškodnění v takových případech není.
U seperátně zakoupených letů, i když zpoždění letu k přestupnímu letu bylo zaviněno dopravcem, nemá cestující při zmeškání navazujícího letu na odškodnění nárok. Následky si nese sám, protože možné problémy měl zvažovat při plánování cesty.
V diskusi zatím není žádný komentář...
|
||||||||||||||