Cestopis: Malta, dovolená na skútru

Valletta, pohled na přístav a město

Malta je ostrovním státem ve Středozemním moři, sestávajícím ze tří obydlených (Malta, Gozo a Comino) a několika malých neobydlených ostrovů. Jedná se o oblíbenou turistickou destinaci, která je v hojné míře zastoupena i v katalozích českých cestovních kanceláří. Pokud si i vy pohráváte s myšlenkou, že by vaše letošní dovolená proběhla právě na Maltě, tento článek vám poskytne některé informace, které vám přijdou vhod, ať už při plánování vaší cesty nebo přímo na místě. Přečtěte si reportáž cestovatele, který se rozhodl nevyužít nabídek českých cestovních kanceláří a vyrazil za poznáním krás ostrova Malta z Itálie.

Dovolená na Maltě

Každý rok promýšlím dovolenou poměrně hodně dopředu, tentokrát jsem si však vybral zájezd na nejposlednější chvíli, na jakou to bylo možné. S přítelkyní jsme byli v Itálii a chtěli tam zhruba dva týdny cestovat. Protože už to tam ale známe, napadlo nás po týdnu, že bychom se v rámci dovolené vypravili ještě i někam jinam. Omezovaly nás jen zpáteční letenky z Milána do Prahy, takže jsme začali plánovat nejrůznější varianty, až se mi na webu lastminute.it nabídl týdenní pobytový zájezd na Maltu. Ihned se nám nabídka zalíbila, na tomto ostrově ani jeden z nás nikdy nebyl a bylo i docela vzrušující, se narychlo rozhodnout odletět tak daleko. Přes internet jsem tedy zarezervoval čtyřhvězdičkový hotel Riviera Resort na nejsevernějším cípu ostrova, kde už byla spíše polopoušť. Jediný náznak civilizace tu byl v podobě trajektu na vedlejší ostrovy Comino a Gozo. Jeli jsme kompletně do neznáma, z průvodce jsme neměli načteno nic a o to to bylo dobrodružnější.

Cesta na Maltu

Ostrov Gozo, skaliska Azurové okno

Na Maltu létá společnost Air Malta, a když jsem se koukal, kolik by nás stály zpáteční letenky pro dva bez cestovní kanceláře, dostal jsem se na částku 900 euro. My zaplatili na osobu 600 za týdenní ubytování se snídaní. Když jsem si pak srovnával, za kolik nabízel zájezd český Čedok, dospěl jsem po přičtení všech možných příplatků k částce 25 tisíc za osobu. Zájezd byl ve stejném termínu a také nesl označení last minute. To mě dovádělo v úžas. Let z Milána trval skoro hodinu a půl, za tu dobu jsme se dokonce dočkali i občerstvení na palubě, což už se moc často nevídá.

Odvoz z letiště nebyl v rámci našeho zájezdu nijak organizovaný, ale u informačního pultu měli hned vypočítanou cenu do každého z hotelů na ostrově. To bylo velmi sympatické, ihned jsme zaplatili a mohli být si jistí, že už nás nikdo neobere. Díky poloze našeho hotelu jsme jen touto cestou projeli půlku ostrova (Malta má jen okolo 250 km²) a hned nás překvapila zdejší architektura. Představoval jsem si, jak bude tento ostrov malebný, že to bude taková Korsika nebo Řecko, ale realita mi jen připomínala, že Malta má velkou část své historie spojenou s Araby. Styl architektury a jednotlivých městeček připomínal spíše tuniské stavby než mnou vysněnou Korsiku.

Hotel Riviera Resort

Dorazili jsme do hotelu Riviera Resort, který byl ještě s jedním hotelem opravdu na samotě. Na první pohled bylo jasné, že se odtud pěšky nikam nedostaneme a budeme muset využít zdejší městskou hromadnou dopravu. Už od začátku jsme se těšili na to, že si půjčíme skútr a projedeme celý ostrov hezky důkladně. Bylo proto velkým překvapením, když nám na recepci řekli, že jediný volný skútr na celém ostrově bude až za tři dny, co pro nás byla velká čára přes rozpočet, nejdřív jsme chtěli poznávat a potom odpočívat. Nakonec se ale ukázalo, jak obrovské štěstí bylo, že jsme nějakou motorku vůbec sehnali. Pro příště nám na recepci doporučili rezervovat motorku ještě z domova.

Hotel byl velice příjemný, sice jsme si nezaplatili poplatek za výhled na moře, což se odrazilo na poloze našeho pokoje, ale nakonec nám to ani nevadilo. V hotelu se totiž pořádala každý večer karaoke show, jejíž melodie k nám tak naštěstí nedoléhaly. Velkou výhodou tohoto hotelu byly dva nádherné, po celý týden čisté, bazény s chlorovanou slanou vodou. Na internetu sice psali, že k hotelu patří nádherná romantická pláž, což sice byla pravda, už se ale nezmínili, že z ní není příliš dobrý vstup do moře. Rozhodně bych to nedoporučoval starším lidem.  

Tím, že jsme hned nedostali skútr, se nám trochu zkomplikoval program s večeřemi. V okolí opravdu nebylo kam jít, hotel ale naštěstí nabízel zakoupení tří večeří se slevou a nevázané na den, což bylo pro nás úplně ideální. Kvalita jídla ale nebyla nic moc, vše z dobrých surovin, ale uvařeno spíše ve stylu závodních jídelen než restaurace čtyřhvězdičkového hotelu. Dalo se to ale přečkat.

Hotel nabízel také plno doplňujících aktivit, jako vodní lyže, skútr, plachetnici, potápění, z čehož nás uchvátil vodní skútr. Toto povyražení bylo poměrně drahé – 60 euro za dvě osoby na půl hodiny. Na Maltě je ale nádherně průzračné bohaté moře a projíždět se po něm na skútru je nezapomenutelný zážitek. Můžete si zastavit, kde chcete a sledovat co se děje v hloubce pod vámi. Určitě tuto aktivitu všem vřele doporučuji, když už nic jiného, tak za ten adrenalin to určitě stojí.

Poznávání Malty na skútru

Valletta, panoráma města

Několik dnů jsme tedy strávili odpočíváním a těšili se na pronajatý skútr. Když nám ho pán odkudsi přivezl, oba jsme se trochu báli, aby pod námi naše velké cestovatelské plány vůbec vydržel. Helmy nám na hlavách sotva držely, ale nadšeně jsme se vrhli do ostrova. Skútr je celkově jeden z nejekonomičtějších prostředků dopravy po ostrově, vyšel nás na 25 euro na den a za celé tři dny do něho stačilo natankovat dvakrát po šesti eurech. Ihned jsme se přes Maleihu, nejbližší město od nás, vypravili směrem do města hlavního, Valletty. Už při překonávání prvních dvaceti kilometrů jsme cítili, že to nebude za plného slunce taková legrace. Malta se nachází na úrovni Tunisu a slunce tam má obrovskou sílu, je tedy potřeba pravidelně dodržovat pitný režim, a jak jsme zjistili, na motorce si něčím překrýt záda…

Valletta, Sliema a St. John

St. Julian's, kostel na pobřeží

Valletta nás překvapila tím, jak je malá. Svým stylem připomíná trochu Paříž, trochu Barcelonu a architektonicky se vlastně zcela vymyká stylu celého zbytku ostrova. Je v ní obrovský průmyslový přístav, který z horní rozhledny u radnice vypadá poněkud děsivě. Jinak to je ale pěkné a dost rušné město. Před Vallettou se ještě nacházejí města Sliema a St. John, ve kterých to opravdu turisticky žije. Jsou zde i malebné přístavy na malé loďky a jeden hotel za druhým. Jediné co u nich ale chybí, je nějaká pláž. Byli jsme překvapení, jak jich je na celém ostrově hrozně málo. Ve Sliemě jsme dokonce skákali do moře z mola pro velké lodě, voda tam sice byla krásně čistá, ale zůstávat pak na přímém slunci na betonovém mole nebylo zrovna příjemné. Naše trasa pokračovala přes městečka na jih, do největšího města na ostrově – Birkirkara. Hrozně nás překvapilo, jak bylo toto město mrtvé, po příjezdu sem by si člověk ani nepomyslel, že je v největším městě ostrova.

Medina/Rabat

Zlatým hřebem našeho výletu bylo určitě město Medina/Rabat, založené před čtyřmi tisíci lety Araby. Město, rozkládající se na kopci, si zachovalo své hradby a celé z dálky vypadá, jako by bylo z mramoru. Vejdete–li do jeho bran, zaskočí vás neskutečný klid, který panuje ve zdejších bílých uličkách. Jste najednou v úplně jiném světě a nechce se vám z něho vycházet. I přes záplavy turistů si projdete svoji trasu nikým nerušeni a nakonec se vám odtud ještě nabídne nádherná a nezapomenutelná vyhlídka na celý ostrov.

Pláže na Maltě

Písčitá pláž v zálivu Ramla

Jak jsem již říkal, Malta má nádherné moře, o to je větší škoda, že tu nejsou pláže, ze kterých by se dalo užít. Mezi ty nejkrásnější na ostrově údajně patří Paradise Beach, ležící  asi 3 km od našeho hotelu a Golden Beach, která byla zhruba 10 km od nás. Obě dvě byly vysypány dovezeným žlutým pískem a kompletně plné lidí. Když jsme si jeden den na naší motorce udělali výlet čistě za koupáním, zjistili jsme, že na žádné maltské pláži nejsou k dispozici sprchy se sladkou vodou. Malta má údajně jedny z největších problémů se zásobami sladké vody na světě, proto ani na hotelu neteče pitná. Všem, kdo se po mořské vodě na sluníčku osypávají tak, jako já, proto doporučuji brát s sebou nějakou vodu alespoň v petlahvích.

Obyvatelstvo a gastronomie

Na Maltě je místní obyvatelstvo složeno z Angličanů, Italů, Arabů a jako turisti sem snad nejvíce jezdí Francouzi. Z toho vyplývá, že opravdu nebudete mít problém se kdekoliv a jakkoliv domluvit. Národním jazykem je maltština a angličtina a můžete si být jistí, že všichni oba jazyky výborně ovládají. Tento kulturní mix je sice zajímavý, o to hůř se ale projevuje na zdejší gastronomii. Na Maltě je národním jídlem pečený králík, hodně se jedí ryby, ale že byste přišli do nějaké restaurace a dali si něco opravdu typického a ještě si pochutnali, to musíte mít štěstí. Sice není jídlo příliš drahé, zastavit se někde na pivo a dát si k tomu něco malého vyjde tak okolo 12 euro pro dva, ale většinou je to nějaká pizza nebo hamburger. O upadající gastronomii svědčí i přeplněný McDonald a jiné fast foody. Určitě se vyplatí zeptat se místních nebo v recepci na hotelu, jakou restauraci by vám doporučili, Malťané jsou celkově velmi příjemní lidé a uvědomují si, že je turisté živí, proto vám často vyjdou vstříc.

Když bych měl celkově shrnout náš výlet, jsem nesmírně rád, že jsem Maltu viděl. Sice se tam nemusím vypravit hned příští rok, ale určitě bych ji doporučil třeba z jara nebo na podzim na kolo, to musí být opravdu nádhera. Nás v poznávání jednotlivých památek hodně omezovalo neskutečné horko. I přes to, že raději poznáváme atmosféru měst z jejich ulic, než prolézáním muzeí a kostelů, bych si některá místa ještě někdy rád prošel.

Klíčová slova: Malta

Publikováno: 06.06.2011
Aktualizováno: 06.06.2011
Autor: Jan Brož