Cestopis: Korfu, poklidné letovisko Roda

Korfu – středisko Roda

Ostrov Korfu, na jehož severním pobřeží se nachází poklidné letovisko Roda, leží v Jónském moři, západním směrem od řecko-albánských hranic. Korfu se každoročně stává oblíbeným cílem velkého množství zahraničních turistů, neboť se může pyšnit dlouhou a pozoruhodnou historií, svěží přírodou s dostatkem zeleně a jeho pobřeží je lemováno půvabnými plážemi.

Že se má loňská dovolená u moře odbývala zrovna v Rodě bylo ze značné části dílem náhody. Vzhledem k mnoha okolnostem byl výběr destinace ponechán až na nejzazší možnou mez. Jeden den jsme se s přítelkyní rozhodli, že vyrazíme, po překotné rešerši možností na internetu jsme zvolili zájezd právě na Korfu a nazítří jsme už stáli na letišti s vidinou týdne stráveného v poklidu na mořském břehu. Osmidenní letecký zájezd pro dvě osoby s polopenzí jsme u cestovní kanceláře Čedok díky slevě při nákupu na poslední chvíli pořídili za přívětivou sumu 15 980 Kč.

Doprava z Prahy do Rody

Let z Ruzyně do hlavního města ostrova, které se rovněž jmenuje Korfu (řecky Kérkyra), zabral 2 hodiny. Po vyzvednutí zavazadla nás čekal delegát Čedoku, který nám předal obálku s informacemi o ubytování, nabídku fakultativních zájezdů a ceník autopůjčovny a usadil nás do klimatizovaného autobusu. Následovala zhruba hodinu a čtvrt trvající cesta k našemu hotelu Silver Beach.

Hotel Silver Beach – ubytování a stravování

Dvoupatrová budova hotelu Silver Beach se zahradou a příjemným bazénem stojí tak 400 metrů od pláže. Zaměstnanci jsou ochotní a vzhledem k tomu, že kromě klientů českých cestovek v hotelu pobývají i hosté z Velké Británie, nemají většinou problém s komunikací v angličtině. První noc jsme strávili v pokoji v přízemí, který byl svými okny orientován do míst, kde se pravděpodobně nacházela žumpa, což jsem čas od času do slova a do písmene pocítili. Druhý den jsme tuto skutečnost sdělili perzonálu a požádali jsme o jiný pokoj. Naše prosba byla ihned bez problémů vyslyšena a nový pokoj v prvním patře, jehož okna směřovala na druhou stranu, byl již v pořádku. Jak jsme pak měli možnost vypozorovat, stížnosti podobného druhu nejsou ničím neobvyklým a v recepci na ně vždy reagují kladně a bez zbytečných průtahů. Pokoje hotelu Silver Beach disponují pochopitelně sociálním zařízením, jsou vybaveny jednoduše a účelně a nejsou právě rozlehlé. Kdo by měl zájem, může si za 1 EUR přiobjednat trezor, za 3 EUR ledničku a za 5 EUR klimatizaci. Tyto ceny jsou účtovány za den. My jsme nevyužili ani jednu z těchto služeb.

Snídaně i večeře byly podávány formou bufetu. Na snídani můžete vždy počítat s vejci, tousty, kukuřičnými lupínky, fazolemi, salámem, máslem, sladkým zákuskem, džusem, kávou a čajem. Překvapilo nás, že ani jednou nebylo v nabídce nějaké čerstvé ovoce. Večerní menu skýtalo obvykle polévku, výběr z několika příloh (brambory, hranolky, rýže) a dvou až tří hlavních jídel, z nichž jedno byla vždy výborná a čerstvá ryba. Pití k večeři si bylo nutné koupit v hotelovém baru, případně si přinést vlastní, jak to ostatně činila většina ubytovaných. Jak jsme na vlastní kůži ozkoušeli, z nabídky si vždy nějaké jídlo vyberou i ti strávníci, kteří jsou stiženi celiakií a musí proto držet bezlepkovou dietou.

Roda – restaurace, pláže, služby

Samotná Roda je poměrně klidným rezortem, v němž se vše důležité odehrává v okolí dvou rušnějších ulic; jednou z nich je promenáda podél pláže, druhou pak ulice kolmá na promenádu, vedoucí od moře do vnitrozemí, směrem k hotelu Silver Beach. Naleznete zde dostatek taveren a kaváren, které jsou v provozu až do brzkých ranních hodin. Dlouho do večera mají otevřeno i krámky s potravinami a dalším užitečným zbožím, z nichž i ty nejmenší se většinou honosí komicky působícím slovem „supermarket“ v názvu. Loňské léto byl vyhledávaným zbožím elektrický odpuzovač komárů, neboť, alespoň jak nás zpravil delegát Čedoku, Řekové vzhledem ke své neutěšené finanční situaci šetří kde se dá a na pravidelný postřik území v čase líhnutí komárů tentokrát zkrátka nezbyly peníze. Skutečnost však vůbec nebyla nikterak dramatická, po zakoupení plašiče do zásuvky, který s náplněmi stál 6 EUR, jsme byli nájezdů pisklavého hmyzu zcela ušetřeni.

I během dovolené se občas hodí být online a tím pádem s sebou vozím notebook s WiFi. Připojení k internetu naštěstí v Rodě není problém Většina restaurací zákazníkům nabízí bezdrátové připojení zdarma a rovněž v recepci Silver Beach disponují WiFi, avšak řeknou si o 3 EUR na hodinu.

O dovolené jsme se nechtěli omezovat pouze na stravování v hotelu a měli jsme zájem poznat i něco z vyhlášené řecké kuchyně. Několikrát jsme proto zašli do restaurace a ani jednou jsme nebyli zklamáni. Menu bývalo v angličtině i němčině, takže s výběrem pokrmu nebyl problém. Za jídlo a nápoje pro dvě osoby jsme vždy platili cenu mezi 15 až 20 EUR. Pokud jde o pití, nejčastěji jsem se uchyloval k místnímu pivu Mythos, které stálo kolem 2 EUR a vůbec nebylo špatné. V nabídce byly i zahraniční značky Amstel či Guinness, a to zhruba za 2,50 EUR za půllitr.  

Pláže ve středisku Roda jsou ve velké většině písčité, pouze občas se vyskytne kamenitá. Moře je čisté a dno klesá velmi pozvolna, rozhodně nelze očekávat bezedné hlubiny kousek od břehu. U břehu občas bývají řasy, ale nejsou slizké či jinak nepříjemné na omak. Jeden den naší dovolené byl ve znamení větru a vln, což mělo za následek větší počet řas, avšak s touto skutečností se na hlavní pláži střediska Roda vypořádali pomocí bagru, který projel podél břehu a řasy vysbíral. Pronájem dvou lehátek a slunečníku vyšel v Rodě na 5 až 7 EUR. Na hlavní pláži bývalo většinou dost lidí a i z toho důvodu jsme si oblíbili klidnější pláže pár stovek metrů stranou.

Okolí Rody – vnitrozemí ostrova a středisko Sidari

Rozhodli jsme se nevyužít žádný z mnoha fakultativních zájezdů nabízených Čedokem, ale dlít celou dobu v Rodě se nám také nechtělo. Řekli jsme si, že se vypravíte do střediska Sidari, které mělo být podle mapy vzdáleno zhruba 6 km. Původně jsme chtěli jít celou cestu po pobřeží, záhy jsme však zjistili, že to nebude možné. Z pevniny do moře totiž vybíhaly skály, které nešlo obejít jinak, než vnitrozemím. Odchýlili jsme se tedy od plánované trasy a poznali jsme, že půvabná krajina ostrova Korfu je kopcovitá a zelená, plná olivovníků. Když jsme doputovali do Sidari, byli jsme docela utrmácení, neboť délka trasy se oproti původním odhadům protáhla na dvojnásobek. Nechtělo se nám absolvovat stejný špacír nazpět, naštěstí jsme však v Sidari objevili kancelář místního autobusového dopravce, který nás za 5 EUR na osobu odvezl zpět. Středisko Sidari jsme shledali jako větší a rušnější než Roda, což se promítlo i do pestřejší nabídky služeb, jako jsou například vodní sporty nebo půjčovna motorových člunů.

Závěrem lze konstatovat, že dovolená na Korfu se z našeho pohledu vydařila. Kdo nepotřebuje být neustále v centru dění a nevyhledává rušný život přímořských letovisek, v Rodě bude spokojen, tak jako jsme byli my. Zároveň se zde nachází vše podstatné, co potřebuji k prožití zdařilé dovolené, tedy pěkné moře, vyhovující ubytování a dobré jídlo. Kladně lze hodnotit i delegáta Čedoku Jakuba Myslivečka, který byl připraven klientům pomoci a v některých případech tak činil až s obdivuhodnou trpělivostí.

Klíčová slova: Korfu, Řecko

Publikováno: 13.06.2011
Aktualizováno: 13.06.2011
Autor: Jan Brož