Letní dovolené už klepou nadveře |
Chorvatsko už několik let patří mezi nejoblíbenější destinace, kam jezdí Češi trávit letní dovolenou u moře. Každoročně navštíví tuto zemi při březích Jaderského moře sta tisíce českých turistů a ani letos tomu nebude jinak. Důvodů popularity této země je hned několik – nejbližší moře od našich hranic, snadná dostupnost z ČR autem, krásné členité pobřeží a nádherné pláže, žádná jazyková bariéra (všude se bez problémů domluvíte česky), čisté moře, přijatelná cena ubytování a ostatních služeb. Chorvatské pobřeží se dá rozdělit na několik částí. Na severu leží poloostrov Istrie, další oblastí je území od Rijeky po Zadar, dále na jih se nachází Split, a ještě jižněji Dalmácie s městem Dubrovník. Drtivá většina Čechů jezdí do Chorvatska po vlastní ose autem a proto se v následujícím článku dozvíte užitečné rady týkající se nejrychlejších tras do populárních letovisek, poplatků na dálnicích a cen pohonných hmot.
Ostrov Korčula
Předtím než do
Chorvatska vyrazíte je velice důležité její správné
načasování, díky kterému se vyhnete i několikahodinovému
čekání v kolonách. Všeobecně známý je fakt, že drtivá
většina turnusů se střídá o sobotách. Nejhoršími dny pro
cestu jsou tedy pátek a sobota. Nejlepší je vyrazit mimo tyto dva
kritické dny a rozhodně jet na noc, kdy je doprava na všech
dálnicích nejplynulejší.
Pro cestu do Chorvatska, které je členem Evropské unie, ale zatím není součástí schengenského prostoru potřebujete jen občanský průkaz. Pouze děti do 15 let musí mít cestovní pas, jelikož občanský průkaz ještě nevlastní.
Poslední věcí, kterou každý kdo jede na dovolenou do zahraničí řeší je to, jaké jsou ceny volání, sms zpráv a využívání dat. V Chorvatsku pro nás platí stejné ceny jako v ČR, takže svůj telefon můžete používat bez jakýchkoliv omezení jako je například vypínat si před hranicemi mobilní data.
Nejlepší
trasy, dálniční poplatky, ceny pohonných hmot
Za průjezd tunelem zaplatí osobní auto asi 70 korun
Nejvíce
využívanou trasou pro jízdu autem do Chorvatska je jet přes
Rakouskou a Slovinsko. Pro většinu obyvatel naší země vede cesta
přes hraniční přechod Mikulov nebo Hatě, obě silnice se později
na území Rakouska mění na dálnice a protínají se ve Vídni.
Hned první zkouškou nervové soustavy všech řidičů je dostat se
po naší slavné dálnici D1, která je letos plná uzavírek a
zúžení až na hraniční přechod. Kolonám se ale nevyhneme ani v
rakouské metropoli, především na výjezdu na Štýrský Hradec
(Graz), kde jsou kolony běžné i mimo prázdniny. Pro jízdu po
rakouských dálnicích budete potřebovat dálniční známku, 10ti
denní známka stojí 9 Eur (235 Kč).
Cesta do Chorvatska pokračuje po rakouské dálnici A2 směrem na Klagenfurt/Villach. Na úseku mezi 67. a 82. kilometrem budou po celé léto probíhat práce na silnici a doprava bude svedena do jednoho pruhu. Je nutné zde počítat se zdržením v obou směrech. Kousek od Štýrského Hradce odbočte na dálnici A9 ke slovinským hranicím. Na křižovatce těchto dálnic stále probíhají rozsáhlé stavební práce a značení je poněkud zmatečné. Dávejte tedy velký pozor, ať se nezamotáte a správně sjedete na cestu do Chorvatska. Rakouskou dálnicí A9 projedete za normálních okolností za chvíli, ale bohužel i zde je možné zdržení, protože kousek od hranic u města Liebnitz budou po celé léto probíhat úpravy vozovky, ale kousek za tímto úsekem už budete na území Slovinska, kde budete potřebovat rovněž dálniční známku týdenní za 15 Eur (390 Kč).
Slovinsko přistoupilo v loňském roce k důkladným kontrolám na hranicích s Chorvatskem, což způsobuje několikakilometrové kolony, ve kterých můžete strávit i několik hodin. Pokud se chcete těmto frontám vyhnout, tak si pro překročení hranic vyberte nějaký méně frekventovaný přechod jako jsou například ty u města Ptuj (Gradišč/Svetlin a Drenovec). V oblasti okolo Ptuje se nachází hned několik malých silniček, po kterých lze jednoduše bez prohlídky přejet státní hranici (obce Zalužje a Meje) a ušetřit si tak spoustu času. Je ale potřeba brát na vědomí, že se tím dopustíte ilegálního přechodu státní hranice a pokud vás při tomto činu chytí policie či celníci, hrozí vám pokuta až ve výši 400 Eur (10 400 Kč).
Mýtná brána
Při
najetí na chorvatskou dálnici musíte projet mýtnou branou. Pokud
to ještě nevíte, tak zjistíte, že ceny poplatků za dálnice
jsou v létě o 10 % vyšší než po zbytek roku. Celkově vás
cesta ze Švaljkovce na Makarskou vyjde v přepočtu na necelých
tisíc korun. pokud jedete po dálnici A2 už z Macelju, je to o něco
dražší. Jestliže budete pokračovat úplně na jih k Dubrovniku a
pojedete po dálnici až na úplný konec dálnice A1, připlatíte
si přibližně sto korun.
Po dálnici A2 dorazíte k Záhřebu, kde se na křižovatce Lučko plynule napojíte na dálnici A1 (po té, co byl navýšen počet pruhů před mýtnou bránou Lučko, by zde neměly být kolony tak dlouhé jako v minulosti) a pak už vám zbývá 433 kilometrů k exitu 28, Šestanovace, odkud už je to na Makarskou pár minut jízdy. Můžete ale pokračovat k exitům 29, Zagvozd (odtud se na Makarskou dostanete přes Tunel Sveti Ilja, který je za poplatek), nebo exit 30, Ravča. Výběr exitu pro sjezd záleží na tom, na jakém konkrétním místě na Makarské budete pobývat.
Cesta do Chorvatska autem by měla být plynulá, jelikož Chorvaté se tradičně snaží, aby v červenci a srpnu byly jejich silnice maximálně sjízdné a tak na toto období žádné rekonstrukce neplánují. Z Lučka k Makarské by vám cesta za normální dopravní situace měla trvat pět a půl hodiny.
Pokud máte v plánu jet až do Dubrovniku, protáhnete si jízdu o dalších 133 kilometrů, převážnou část po pobřežních serpentinách Jadranské magistrály (silnice číslo 8). Zdržení můžete čekat na hraničním přechodu s Bosnou a Hercegovinou, kde pohraničníci při cestě do Chorvatska kontrolují každé auto. V sezóně by se celníci ale neměli pouštět do důkladných prohlídek, a proto by zdržení na hranicích nemělo být minimální. Veškeré potřebné informace o mýtném a aktuální dopravní situaci v Chorvatsku zjistíte i v českém jazyce zde.
Trasa přes Maďarsko
Most Svobody
Cesta
autem do Chorvatska přes Rakousko a Slovinsko má kromě výhod i
své nevýhody, a tak řada lidí zkouší každoročně cestu přes
Maďarsko. Pro Jihočechy, bydlící nedaleko rakouských hranic,
tato varianta cesty nemá moc smysl, ale pro zbytek republiky má
tato trasa rozhodně své kouzlo v podobě nepřetížených
maďarských silnic, možnosti dobrého a levného stravování přímo
u silnice a také v příznivějších cenách pohonných hmot. Navíc
tato trasa není o moc delší než Rakousko-slovinská trasa (asi
jen o 50 kilometrů, což je při celkové délce trasy zanedbatelná
zajížďka).
Cesta do Chorvatska autem začíná na hraničním přechodu Břeclav/Brodské a po slovenské dálnici D2 pokračuje do Bratislavy (Zlíňané a Ostraváci mohou jet do Bratislavy přes Trenčín, ale navzdory kratší vzdálenosti je to časově náročnější varianta).
Slovenská dálniční známka stojí 10 Eur (260 Kč) na deset dnů a je virtuální, což znamená že si ji zakoupíte zde na internetu na vaší SPZ automobilu, tím bude zaregistrována v systému a vy si ji nemusíte lepit a následně pracně sundavat z čelního skla.
Do Maďarska přijedete z Bratislavy po dálnici M15, kde se napojíte na dálnici M1. Zde si musíte koupit maďarskou dálniční známku, která stojí a platí stejně jako na Slovensku, tedy 10 Eur (260 Kč) na deset dnů, což se rozhodně vyplatí, jelikož v Maďarsku můžete cestou do Chorvatska projet 194 kilometrů po dálnici.
Na dálnici M1 pokračujte směr na Budapešť. Po zhruba 45 minutách jízdy dorazíte na exit 129, kde přejedete na dálnici číslo M85 a pokračujte až na její konec u města Szombathely. Na této dálnici jsou sice hlášeny drobné stavební práce, které by ale neměly znamenat žádné větší komplikace v dopravě.
Po silnici B7 pokračujte do Kámu, kde sjedete vpravo na silnici číslo 8 směr Štýrský Hradec, a po pouhých deseti minutách jízdy, u obce Vasvár, opět změníte silnici - tentokrát odbočíte vlevo a po silnici číslo 74 vyrazíte k obci Nagykanizse.
Pohled na Balaton z obce Tihany
Těsně
před Nagykanizsou, po sto kilometrech jízdy dorazíte na dálnici
M7, po níž se do dvaceti minutách dostanete na chorvatskou
hranici. Po přejetí státní hranice pokračujete na cestě do
chorvatského vnitrozemí po dálnici A4 směrem na Záhřeb. Po
hodině cesty dorazíte k mýtné bráně Lučko a od této chvíle
již budete pokračovat stejně jako při variantě
rakousko-slovinské trasy.
Další variantou jak projet Maďarskem, je cesta přes její metropoli Budapešť. Tato trasa je sice o 130 km delší, ale po celou dobu jízdy Maďarskem nesjedete z dálnice. Od Slovenska pojedete po dálnici M1, u hlavního města zahnete na exitu 15 na obchvat M0 a následně se vydáte po dálnici M7 směrem na Székesfehérvár. Po této dálnici dojedete až k chorvatským hranicím, kde se M7 mění v A4. Největším plusem této trasy je to, že si můžete udělat zastávku u ''maďarského moře'' jezera Balaton.
Nejlepší cesta do Chorvatska pro obyvatele ze západu ČR
Řidiči z Plzeňska a Českých Budějovic, ale také z Prahy, Karlovarského či Ústeckého kraje, mohou pro cestu do Chorvatska využít ještě třetí variantu cesty, která vede přes hraniční přechod Dolní Dvořiště (E55) do Lince, odkud se dá pokračovat po dálnici A1 směrem na Salzburg. U obce Sattledt zahnete na dálnici A9 směr Maribor a pak krásnou alpskou krajinou pokračujete až ke Štýrskému Hradci, kde se napojíte na Rakousko-slovinskou variantu. Tato cesta krásnou krajinou má nevýhodu v tom, že na dálnici A9 budete navíc dvakrát platit mýtné k ceně dálniční známky (10ti denní za 9 Eur – 234 Kč). Za průjezd Bosruckým tunelem je to 5 Eur (130 Kč) a za Gleinalmský tunel 8,5 Eur (221 Kč).
Ceny pohonných hmot
Zde jsou aktuální ceny pohonných hmot ve všech státech, kterými budete při cestě do Chorvatska projíždět:
Česká republika – Diesel 32,50 Kč – Natural 95 33,40 Kč
Slovensko – Diesel 33,20 Kč – Natural 95 36,60 Kč
Rakousko – Diesel 32,10 Kč – Natural 95 33,40 Kč
Maďarsko – Diesel 32,30 Kč – Natural 95 31,60 Kč
Slovinsko – Diesel 33,20 Kč – Natural 95 34,70 Kč
Chorvatsko – Diesel 34,40 Kč – Natural 95 36,30 Kč
Veškeré ceny mýtného na vámi vybraných trasách po jednotlivých zemích si můžete jednoduše a přehledně zjistit zde.
Co se týče povinné výbavy ve vozidle a dalších povinností v dopravě je dobré vědět, že v Chorvatsku nesmí dítě do 12ti let sedět na předním sedadle a pokud budete mít za autem přívěs, tak musíte mít dva výstražné trojúhelníky. V Maďarsku platí pravidlo, že pokud máte na svém vozu dodělávané světla pro denní svícení (nejsou od výroby), tak vám musí svítit i zadní obrysová světla. V Rakousku musí mít řidič pro sebe reflexní vestu.
Populární
letoviska v Chorvatsku
Chorvatský přístav Poreč
Město
Poreč se nachází na západním pobřeží chorvatského
poloostrova Istrie. Kdysi byla římským městem, poté byzantským,
následně přešla do rukou Benátčanů a poté Rakouského
císařství. Poreč je zcela orientována na turistický ruch a
pakliže hledáte spíše klidné město se zapadlou starou čtvrtí,
zde ji nenajdete. Naopak město je ústředním bodem celého systému
letovisek, která se nacházejí na pobřeží Istrie, a celé okolí
města je obklopeno hotely. Přes značný počet návštěvníků je
zdejší staré město zachováno v téměř nezměněné podobě a
za tuto svou důslednost dokonce dostává i mezinárodní ocenění.
Skutečnou perlou města je Eufrasiova bazilika, mistrovská ukázka
byzantského sakrálního stavitelství s nádhernými mozaikami se
zlatým pozadím. Pro svou jedinečnou hodnotu byla zapsána na
seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. V okolí města pak
najde návštěvník dostatek příležitostí k téměř jakémukoli
druhu sportovního vyžití, Poreč a její okolí jsou na turisty
skutečně dobře připraveni.
Zadar
Panoráma
Chorvatské
město Zadar se nachází na poloostrově v severní Dalmácii na
pobřeží Jaderského moře. Centrem města a veřejného dění je
dodnes Národní náměstí (Narodni trg) s renesační radnicí. Ve
městě nalezneme pozoruhodné památky románské architektury –
trojlodní kostel sv. Chrysogona i velkolepou katedrálu sv.
Anastázie – stejně jako kostel sv. Donáta, reprezentující
byzantskou architekturu, který vyrostl na pozůstatcích římského
fóra. Naopak z doby zcela nedávné pochází unikátní Mořské
varhany. Město, označované jako „malý chorvatský Řím“, je
díky své poloze vstupní branou do pěti přilehlých národních
parků Chorvatska. Cestovní ruch a pláže jsou soustředěny
především v letoviscích Borik a Kolovare na předměstích. Zadar
je rovněž proslulý výrobou likéru maraskino z domácích višní
maraska.
Město Makarska, pobřeží a úbočí hor
Markarská
riviéra ve střední Dalmácii je oblíbenou turistickou destinací
a jedná se asi o 50 km dlouhý přímořský pás pod horou Biokovo
od Brely po Živogosće. Jejím středem je město Makarska, které
dalo jméno i riviéře. Celé pobřeží, tedy včetně města, je
typické bujnou vegetací borových a olivovníkových hájů. Záliv,
v němž se město nachází, je chráněn z jedné strany
poloostrovem sv. Petra a z druhé mysem Osejava, takže zdejší
oblázkové pláže a relativně klidné moře poskytují ideální
podmínky ke koupání. Charakteristická je rovněž silueta skal,
tyčících se nad městem a zátokou. Lokalitu původně osídlili
Římané, kteří ji rovněž dali jméno – Muicurum, poté ji
osídlili Slované, Turci, Benátčané. Centrem města je moderní
část s náměstím Bratra Andreje Kačiće-Miošiće a pak dvě
pobřežní promenády, lemované množstvím hotelů, restaurací a
barů. Ve starém městě, které se rozevírá směrem k pobřeží,
najdete dva kláštery. Jednak klášter sv. Filipa Neri s fragmenty
pocházejícími ještě z dob římské říše a františkánský
klášter, kde dnes sídlí muzeum měkkýšů. Makarska nabízí
krom koupání rovněž další varianty sportovního vyžití, ať
už nejrůznější vodní sporty nebo pěší túry na nedalekou
horu Biokovo.
Dubrovník
Pláž u Dubrovníku
Dubrovník,
právem nazývaný perlou Jadranu, je skutečným skvostem. Dubrovník
navštívíte jednou a tento zážitek se vám navždy vryje do
paměti. Dubrovník láká turisty z celého světa v každou roční
dobu a má skutečně co nabídnout. Není proto divu, že v roce
1970 bylo toto jihodalmatské město, známé především svým
historickým centrem, zapsáno do seznamu památek UNESCO. Středem
zájmu návštěvníků Dubrovníku je hradbami chráněné staré
město, veřejnosti přístupné dvěma hlavními branami; branou
Pile na západní straně ze směru od městské části Gruže a
branou Ploče na jihovýchodní straně. Obě brány jsou dvojité s
padacími mosty. Za branou Pile leží vilová čtvrť Boninovo,
která přechází v poloostrov Lapad. Tam najdete většinu
dubrovnických hotelů postavených na kopcích Babin Kuk a Velika
Petka. Za branou Ploče je čtvrť stejného jména s několika
nejluxusnějšími hotely. Zde také narazíte na starý městský
přístav, ze kterého se menší převozní lodí dostanete na
nádherný ostrov Lokrum. Přírodní krásy, to jsou kromě
azurového moře, parků, zahrad a veřejných prostranství s
bohatou středomořskou vegetací také ostrovy a ostrůvky, typické
pro Jaderské pobřeží. Většina ostrůvků je neobydlených a
dosažitelných pouze loďkou nebo člunem. Tam si v některé zátoce
můžete v klidu plně vychutnat atmosféru a neopakovatelné kouzlo
Jadranu.
Ostrov Hvar
Na
ostrově Hvar, jedné z oblíbených destinací a doslova perel
Jadranu s krásnými plážemi, najdeme několik městeček, z nichž
nejznámější je stejnojmenné městečko Hvar. Neopakovatelnou
atmosféru mu dodává i jeho poloha – z jedné strany se tyčí
vápencové pohoří pokryté borovými lesy, z druhé strany omývá
pobřeží azurové moře. Město samo je nevelké a bez problému
jej obejdete pěšky. Vše hlavní, co byste neměli minout, je
koncentrováno při pobřeží. Dlouhá přímořská promenáda je v
půli předělena náměstím sv. Štěpána (Trg Sveti Stjepana),
jehož jedna strana se otevírá směrem k moři a zbylé tři jsou
lemovány významnými historickými stavbami – renesanční
katedrálou sv. Štěpána, Mětskou lodžií s hodinovou věží a
budovou arzenálu. Hvar je také výchozím bodem k výletům do
okolí, například k ostrovům Pakleni, známým díky místní
pryskyřici, či Jerolim a Stipanska, které jsou oblíbené mezi
nudisty. Hvar tak nabízí jak nádherné koupání na některé z
místních pláží, tak malebnost a atmosféru starobylého města i
možnost pěších výletů do hor či plaveb na lodi k některému z
blízkých ostrovů.
Pohled na Jaderské moře
Krk
je největším z ostrovů v Jaderském moři a také je tím
nejrušnějším. S pevninou je spojen mostem, po němž vede silnice
a i na ostrově je velmi dobře vybudovaná infrastruktura. Východní
pobřeží je charakteristické bílými skalami, které spadají
prudce do moře, na západním pobřeží naopak roste bujná
vegetace. Na západním pobřeží se nachází město Krk, stojící
na místě původní římské osady Curicum. Krk je turistickým
rušným turistickým letoviskem s mnoha plážemi, hotely a kempy a
tomu také odpovídá značný turistický ruch. Ten se kromě pláží
koncentruje v samotném městě kolem katedrály a hradu. Trojlodní
katedrála Nanebevzetí Panny Marie s fasádou z bílého kamene
pochází z 12. století a její zvonice se vypíná vysoko nad
město. Je však otevřená pouze v době, kdy se zde koná mše.
Nedaleko katedrály se nachází opevněný Kaštel, hrad se čtyřmi
hranolovými věžemi a jednou válcovou. Na obhlídku města
pohodlně postačí jeden den. Krk není pro turisty atraktivní ani
tak památkami, je především rekreačním letoviskem případně
místem, odkud se turisté vydávají na výlety po ostrově či na
rybářský piknik.
Šibenik, katedrála svatého Jakuba
Chorvatský
Šibenik se nachází ve střední části Dalmácie, při ústí
řeky Krky do Jaderského moře. Jedná se o město s bohatou
historií, první písemná zmínka o Šibeniku pochází z 11.
století. Koncem 13. století získal Šibenik statut města. Ve
městě se zachovala řada památek, z nichž nejvýznamnější je
jistě katedrála svatého Jakuba, postavená na přelomu 15. a 16.
století, která je od roku 2000 zapsána na seznamu světového
dědictví UNESCO. Pozoruhodné je i městské opevnění, jeho
nejvýznamnější částí je pevnost svatého Mikuláše z poloviny
16. století. Především díky přímořskému rezortu Solaris,
který leží zhruba 6 kilometrů jižním směrem od středu města
na malém poloostrově, je Šibenik vyhledávaným místem mezi
turisty, kteří sem v letních měsících přijíždějí prožívat
bezstarostnou dovolenou na břehu Jaderského moře.
Mali Lošinj
Mali Lošinj panorama
Mali
Lošinj je největším městem na chorvatském ostrově Lošinj,
který se nachází ve vlnách Jaderského moře, jihovýchodně od
poloostrova Istrie ve Kvarnerském zálivu. Panuje zde příjemné
mikroklima, díky kterému je Mali Lošinj oblíbeným rekreačním
střediskem. Cestovní ruch zde v současnosti hraje velmi důležitou
roli, nejvíce hotelů a tím pádem i turistů se koncentruje do
okolí zálivů Čikat a Sunčana uvala, které jsou od centra města
vzdáleny 2, respektive 3 kilometry. Pláže u města Mali Lošinj
jsou pokryty oblázky či hrubým pískem a lemuje je bujný borový
les. V okolí pláží je dostatečně široká nabídka vodních
sportů. Ve městě se nachází řada restaurací, barů a diskoték,
které se po večerech postarají o dostatek zábavy, trvající až
do rána. Kromě ubytování v hotelích můžete v rezortu Mali
Lošinj využít i řadu nabídek na ubytování v soukromí.
Klíčová slova: Chorvatsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Poreč, Zadar, Makarska, Dubrovník, Hvar, Krk, Šibenik, Mali Lošinj
V diskusi zatím není žádný komentář...
|
||||||||||||||