|
Málaga, výletní loď v přístavu |
Současná doba nabízí téměř
naprostou volnost, takže nám oproti minulému století nabízí
možnost libovolně cestovat po celém světě a poznávat tak krásy
a kultury ostatních zemí na naší planetě. Přispívá tomu také
fakt, že s příchodem internetu je cestování velice snadné a v
neposlední řadě také mnohonásobně levnější, než tomu bylo v
minulosti. Pokud je člověk trpělivý a najde si čas na
prohledávání internetu, pak se dají sehnat levné letenky i
ubytování kdekoliv na světě. Pak už stačí jen pár kliknutí
myší, zaplatit online kartou a můžete vyrazit.
|
Na masovém turismu má značný podíl Instagram |
Cestování po světě je tak
momentálně naprostý fenomén a turismus je tak logicky nejrychleji
rostoucím odvětvím. Masy turistů přinášejí zemím, městům a
destinacím obrovské zisky, ale také zásadní problémy, které
každoroční davy turistů přinášejí. Může za to především
rozmach sociálních sítí jako je Instagram a také filmový
průmysl. Lidé přidávají fotky krásných míst na Instagram a z
těch se pak velice rychle stávají takzvané ''instagramové''
lokality, kam se vypravují sta tisíce lidí jen kvůli tomu, aby si
na tom samém místě také udělali selfíčko na ''instáč'',
protože je to prostě in a kdo z takového místa nemá svou fotku,
tak jakoby skoro neexistoval. Filmový průmysl na tom má také
velký podíl, protože každý se chce vyfotit na legendárním
místě, kde se natáčel světoznámý film či seriál. Taková
místa jsou pak po celý rok doslova přeplněná bezohlednými
turisty, kteří tyto lokality pomalu ale jistě ničí. Dospělo to
už tak daleko, že některé turistické destinace jsou díky tomu
naprosto uzavřené. Pojďme se podívat na přehled těch
nejznámějších lokalit, které masový turismus poznamenal v tom
nejhorším světle.
Zátoka Maya Bay – Thajsko
|
Phi Phi, loď v zálivu Maya Bay |
Zřejmě
nejznámějším případem kdy masová turistika téměř zničila
nádherné exotické místo je zátoka Maya Bay v Thajsku nacházející
se na ostrově Koh Phi Phi Leh. Do roku 2000 znali tuto zátoku jen
opravdoví cestovatelští nadšenci. Jakmile se ale v tomto roce
objevil na filmových plátnech film Pláž s Leonardem DiCapriem v
hlavní roli, stala se pláž v zátoce Maya Bay nejnavštěvovanějším
místem v Thajsku. V roce 2017 navštívilo zátoku a její přilehlou
pláž pět tisíc turistů za jediný den, což se na místním
ekosystému a hlavně korálových útesech podepsalo takovým
způsobem, že se loni v červnu thajské úřady rozhodly celou tuto
oblast uzavřít před turisty až do léta roku 2021. Vědci totiž
prokázali, že složky z opalovacích krémů, které se při
koupání dostanou do moře zabíjejí korálové útesy. V létě za
dva roky se udělá celková studie a až poté bude rozhodnuto,
jestli je Maya Bay připravena na to, aby se opět zpřístupnila
turistům.
Azurové okno – Malta
|
Ostrov Gozo, skaliska Azurové okno |
Azurové okno,
které bylo odjakživa ikonou Malty dopadlo díky velkému množství
turistů úplně nejhůře. Ikonický skalní oblouk nad mořem se
totiž 8. března 2017 zřítil do moře a jeho krásu už je možné
obdivovat pouze z fotografií. Azurové okno se nacházelo na
západním pobřeží druhé největší ostrova Malty – Gozo. V
roce 1981 se na tomto místě natáčela epizoda z filmu Souboj
Titánů a o mnoho let později se Azurové okno objevilo i v seriálu
Hra o trůny. Díky tomu se stalo Azurové okno téměř poutním
místem, na které se každým rokem sjížděly desítky tisíc
turistů. Turisté měli přísně zakázáno pod pokutou 1500 EUR
(39 tisíc korun) se po oblouku procházet, ale zákaz respektoval
málokdo a vidina fotky na tomto úchvatném místě byla pro většinu
silnější, než vidina velké pokuty. Azurové okno, se zřítilo
do moře během silné bouře, ale nespočet turistů, který se po
něm procházel a fotil k této smutné události velice přispěl.
Začátkem letošního roku se objevila zpráva, že Azurové okno
bude opět stát, ale samozřejmě ne ve své podobě. Nahradit by ho
mohla ocelová konstrukce od architekta Svetozara Andreeva. Zda se
Azurové okno dočká svého znovuzrození ukáže až čas.
|
Národní park Komodo v Indonésii |
Indonéský ostrov
Komodo ze skupiny ostrovů Malé Sundy také trápí příliš velký
nápor turistů, kteří na něj míří kvůli potápění, ale
také kvůli varanům komodským. Varan komodský je největším a
nejmohutnějším ještěrem na světě a právě na ostrove Komodo
žije jeho největší populace čítající přibližně tři tisíce
kusů. V posledních letech došlo k výraznému posílení leteckých
linek a výstavbě luxusních hotelů na nedalekém ostrově Flores.
Díky tomu aktuálně na Komodo míří měsíčně kolem deseti
tisíc turistů měsíčně. A právě ochrana populace ohroženého
varana komodského vedla k tomu, že se celý ostrov od ledna roku
2020 na jeden rok uzavře pro turisty a všechny ostatní. Varany je
nutné chránit také před pytláky, kteří se nedávno pokusily
celkem 40 ještěrů z ostrova ovézt a následně prodat. Ochranáři
využijí roční uzavření ostrova ke zlepšení rezervace, ale
také k navýšení populace vzácných ještěrů.
Trolltunga – Norsko
|
Unikátní skalní útvar Trolltunga |
Trolltunga (Trolí
jazyk) patří jednoznačně k nejúchvatnějším a k jednomu z
nejvíce navštěvovaných míst Norska. Trolltunga je unikátní
skalní útvar vyčnívající vodorovně z hory ve výšce přibližně
700 metrů nad hladinou jezera Ringedalsvatnet nedaleko obce Odda v
kraji Hordaland. Aby nebyl narušen přírodní ráz krajiny, tak
není vyhlídka opatřena žádným zábradlím ani jinými
bezpečnostními prvky a vstup je pouze na vlastní nebezpečí.
Velice pozoruhodným faktem pak je, že zde došlo zatím pouze k
jednomu pádu a tedy i úmrtí. Dne 5. září roku 2015 spadla z
Trolího jazyka čtyřiadvacetiletá Australanka a zemřela. Ačkoliv
je výstup na Trolltungu velice náročný, dlouhý a místy i
nebezpečný, vydává se na něj každoročně několik tisícovek turistů.
Výšlap a sestup dohromady je dlouhý 27 kilometrů a zabere 10 až
12 hodin. Přes to všechno je Trolltunga naprostým fenoménem a
pokud se z posledních sil vyšplháte až na vrchol, tak vás
rozhodně překvapí počet turistů, který se zde vystřídá. Na
fotku kdy se sami postavíte či posadíte na samou špičku Trollího
jazyka si budete muset vystát dlouhou frontu. Často si lidé toto
místo vybírají pro žádosti o ruku, nebo pro konání svatebního
obřadu. Trolltungu každým rokem navštěvuje stále více turistů
a pokud nedojde k nějaké regulaci, tak by ji v budoucnu mohl
postihnout stejný osud jako Azurové okno na Maltě.
Pravčická brána - Česká
republika
|
Pravčická brána v Národním parku České Švýcarsko |
Přírodní
památky, které ohrožuje masový turismus nenajdeme pouze v
zahraničí, ale také u nás v České republice. Takovou památkou
je světoznámá Pravčická brána, která se nachází na území
Národního parku české Švýcarsko asi 3 kilometry severovýchodně
od obce Hřensko v okrese Děčín. Díky rozpětí 26,5 metrů a
výškou 16 metrů se jedná o největší pískovcovou skalní bránu
v Evropě. Jedná se o nejnavštěvovanější a zároveň symbol
Národního parku české Švýcarsko, které každoročně navštíví
přes 200 tisíc turistů. Od 11. června 1992 je Pravčická brána
překlasifikována na Národní přírodní památku. Turisté začali
bránu hojně navštěvovat již od konce 18. století a vysoká
návštěvnost způsobovala zvýšenou erozi vrchních partií a
odnos materiálu. Za období turistického využívání byla z
vrchní části brány odnesena vrstva o tloušťce 60 až 80
centimetrů. V roce 1982 bylo navíc ve spodní části objeveno
několik trhlin a proto je od této doby vstup na Pravčickou bránu
zakázán. Poslední geologická měření a průzkumy zjistily, že
brána jako celek je stabilní a dá se v zásadě podle odborníků
říci, že současné ani příští generace se o Pravčickou bránu
příliš obávat nemusejí.
S velkým
problémem vlivem obrovského množství turistů se v posledních
letech potýkají italské Benátky. Toto město ležící na
ostrovech v mělké laguně je od roku 1987 zapsáno na seznamu
světového dědictví UNESCO. Benátky žijí především z
turistického ruchu, ale všeho moc škodí. Toto severoitalské
město navštíví každý rok téměř 28 milionů turistů, což z
něho dělá jedno z nejnavštěvovanějších měst na světě.
Příjezdy turistů jsou tak masové, že místní obyvatelé proti
turismu vehementně protestují a neutuchající hluk, křik a
zástupy výletníků zaplňujících každý den celé město
donutily za posledních 60 let celkem 120 tisíc místních obyvatel
k tomu, že se z města odstěhovali. V současné době žije v
Benátkách asi 55 tisíc místních obyvatel, ale italská vláda se
obává, že pokud by pokračoval tento trend, tak by z nich do roku
2030 nemusel zůstat nikdo. Úředníci se rozhodli, že tento
problém je potřeba začít urychleně řešit a tak od června roku
2017 platí zákon zakazující otevírání nových hotelů a jiných
ubytovacích zařízení v celém městě. Další opatření už
jsou více dramatická a dotknou se každého turisty, který se
Benátky chystá navštívit. Od roku 2022 se do Benátek dostane jen
omezený počet turistů. Ten, kdo bude chtít toto slavné město
navštívit, si bude muset pobyt rezervovat. Neohlášené návštěvy
budou komplikované a mohou přijít velice draho. Ten, kdo si pobyt
nezajistí předem bude hrozit pokuta od 100 do 450 eur (2570 až
11560 korun). S tím bude také souviset zavedení vstupného, kdy se
za vstup do Benátek bude platit. Ve všední dny se bude platit 6
eur (154 Kč) a v rušnější dny 8 nebo 10 eur (205 nebo 257
korun). Jednotné vstupné do Benátek se platí už od letošního
roku ve výši 3 eur (78 korun) za den, ale návštěvy turisté
zatím hlásit nemusí.
|
Dubrovník, opevnění města |
Přístavní
chorvatské město Dubrovník na jihu Dalmácie, kterému se říká
''perla Jadranu'' patří již dlouhá léta k nejpopulárnějším a
nejnavštěvovanějším místům Chorvatska. Město je od roku 1979
zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a jeho návštěvnost
rok od roku stoupá. Největší nárůst návštěvnosti začal od
roku 2011, kdy se odvysílal první díl seriálu Hra o trůny.
Filmaři si totiž místní přístav vybrali pro natáčení a na
plátně ho proměnili v Královo přístaviště. V Dubrovníku se
natáčely také scény z populárního filmu Hvězdné války a
Robin Hood. Všechny tyto skutečnosti lákají do města stovky
tisíc turistů ročně. Naprostý rekord zaznamenalo historické
centrum města v srpnu roku 2016, kdy si vstupenku na hradby
objednalo přes deset tisíc návštěvníků během jediného dne,
přičemž vstupné vyjde na 150 kun (asi 500 korun) na osobu. V
letní sezóně je centrum Dubrovníku zaplaveno turisty takovým
způsobem, že projít 300 metrů dlouhou ulici Stradun zabere kvůli
obrovskému návalu čtyřicet minut. Mezitim, co počet turistů
rostl, počet trvalých rezidentů výrazně klesl. Z pěti tisíc
obyvatel v roce 1991 jich ve městě zůstalo jen 1157. V červnu
roku 2017 se do funkce dostal nový starosta Mato Frankovič a ihned
začal podnikat rázné kroky, které davy turistů začaly
regulovat. UNESCO doporučilo vpustit do historické části města
maximálně osm tisíc návštěvníků denně, ale starosta
Frankovič tuto horní hranici snížil na polovinu. Omezení se
dotkla také výletních lodí a speciálních průvodců zaměřených
na natáčecí místa Hry o trůny.
|
Santorini, kostel ve vesničce Oia |
Obrovské výletní
lodě plné turistů až po střechu jsou snem většiny turistických
letovisek z hlediska finančních příjmů, ale v případě řeckého
ostrova Santorini tomu rozhodně tak není, spíše naopak. Santorini
je souostroví a obec na rozhraní Egejského moře, které se
nachází na jižním okraji souostroví Kyklady. Celý ostrov je
hlavně díky Instagramu nesmírně populární turistickou destinací
, která ročně přiláká téměř dva milióny turistů. Turisty
sem přitahují famózní západy slunce, které chce mít
vyfotografované či vyfocené každý. Dalším lákadlem je
nádherné město Oia, které je proslulé budovami s modrými
střechami, které všichni znají z pohledů a propagačních
materiálů o Řecku. Město Oia si lidé také často vybírají
právě kvůli modrým střechám budov pro svatební obřady nebo
líbánky a to i přesto, že vily a luxusní pokoje zde vyjdou i na
více jak 8 tisíc dolarů za noc (178 tisíc korun). V období od
března do prosince vysazují téměř každý den výletní lodě na
ostrově Santorini tisíce turistů denně, kteří sice plní místní
pokladny penězi, ale všechno má podle místních úředníků své
meze, i když jde o finanční prostředky, na kterých je postavena
ekonomika celého ostrova. V nejrušnějších letních dnech přijede
každý den na ostrov přes 10 tisíc turistů a to už je podle
starosty ostrova Nikose Zorzose nezvladatelná situace. „Ostrov je
nasycený, nezvládáme další turisty. Elektrická síť a dodávky
vody jsou na svých limitech. Množství odpadků se za posledních
pět let zdvojnásobilo. Pokud nedostaneme davy pod kontrolu, obrátí
se to proti nám a zničí nás to“, řekl loni pro list The Wall
Street Journal Zorzos. Od začátku letošního roku tak začalo
platit omezení počtu příjezdů turistů výletními loděmi na 8
tisíc denně. Podle tohoto nového systému platí, že pokud bude
chtít ve stejnou dobu připlout příliš mnoho výletních lodí,
budou některé lodě požádány, aby připluly jiný den. Itineráře
plaveb jsou ale připravené dva roky předem a provozovatelé nemají
v plánu omezit plavby či používat menší lodě. Je tedy opravdu
velkou neznámou, jak účinný bude nově zavedený systém v praxi.
Klíčová slova: Thajsko, Malta, Indonésie, Norsko, Česká republika, Itálie, Benátky, Chorvatsko, Dubrovník, Řecko, Santorini
Publikováno: 15.05.2019
Aktualizováno: 15.05.2019
Autor: Miroslav Tryner