Cestování za polární září

Polární záře

Polární záře

Naše planeta nám nabízí nepřeberné množství zajímavých úkazů a přírodních jevů, které odjakživa fascinují lidi po celém světě. Jedním z přírodních jevů, který přitahuje každoročně deseti tisíce turistů, fotografů a nadšenců je bezesporu polární záře. Tato dech beroucí světelná show, kterou nám příroda na některých místech nabízí má svůj originální název – Aurora Borealis na severní polokouli a Aurora Australis na polokouli jižní. Jméno Aurora Borealis má původ ze jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování severního větru Boreas. Tento název poprvé použil roku 1621 francouzský filosof Pierre Gassendi, ale někteří vědci připisují prvenství Galileu Galileovi.

A jak vlastně polární záře vzniká? Na svědomí ji mají vesmírné síly, které způsobí erupce na Slunci, putování ''slunečního větru'' (protonů, elektronů, jader atomů hélia) nekonečným vesmírným prostorem a magnetizmus planety Země. Jakmile se mrak částic slunečního větru setká s magnetickým polem Země, tak ho toto pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. V tuto chvíli sluneční vítr integruje s atmosférou a vzniká Polární záře. Světelné úkazy polární záře vznikají ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 100 kilometrů, nejčastěji kolem výšky 100 kilometrů, což je ionosféra, ve které je největší koncentrace iontů a volných elektronů.

Ačkoliv jsou popsány i fotograficky zdokumentovány případy výskytu Polární záře u nás v České republice, tak se co do intenzity, barevnosti a úchvatnosti nedá srovnávat s tím, co lze vidět a zažít v krajinách blízko pólů. Pro nás Středoevropany jsou nejdostupnějšími lokalitami pro výpravy za Polární září severní oblasti Skandinávie (Norsko, Finsko, Švédsko) a severní oblasti Islandu, kterým se budeme věnovat v následujících odstavcích tohoto magazínu. Mezi další místa, kde lze toto přírodní a barevné divadlo skvěle pozorovat patří skotský ostrov Sky, Grónsko, Kanada, Aljaška a Rusko.

Pro úspěšný ''lov'' polární záře jsou důležité dva faktory – co možná nejkratší vzdálenost k magnetickému pólu a hlavně jasná obloha bez atmosférické oblačnosti. V praxi to znamená, že potřebujeme místo bez civilizačního osvitu (města, vesnice, přístavy, atd.), protože světelné efekty jsou viditelné pouze za naprosté tmy. Pravděpodobnost zhlédnutí polární záře úměrně stoupá s počtem hodin, po které trvá noc, což je v polárních oblastech v období od října do března. Asi nejlepším dnem pro pozorování Polární záře je zimní slunovrat (21. či 22. prosince), kdy je nejdelší noc v roce.

Na našem tuzemském trhu existuje řada cestovních kanceláří, které pořádají speciální výlety za Polární září, takže záleží jen na vás, jestli využijete jejich služeb a nebo se na tento jedinečný přírodní úkaz, který by měl alespoň jednou za život vidět každý, vypravíte individuálně po své ose.

Užitečným pomocníkem je tato webová stránka, která se věnuje detailní předpovědi o aktuálním stavu polární záře a jejího kp indexu a aktivity.

Polární záře v Norsku

O Norsku se obecně tvrdí, že je to nejideálnější země pro pozorování polární záře a tím pádem nabízí hned několik míst pro její pozorování v její severní části. Jedním z nejlepších a také nejdostupnějších je město Tromso. Toto město leží leží asi 350 kilometrů za polárním kruhem a je tak ideálním místem pro pozorování nádherné polární záře a to navíc s úchvatnými a ostře řezanými vrcholky okolních fjordů, které se zvedají z hladiny moře kam jen oko dohlédne. Záře je zde prvně během roku možné zpozorovat už koncem srpna, ale nejlepší dobou je polární noc. Ta v této oblasti trvá oficiálně od 24. listopadu do 24. ledna. Během těchto tří měsíců je ve dne světlo pouze mezi desátou dopolední a třetí odpolední. Nic méně ani tehdy se slunce nevyhoupne nad horizont, což je pro nás obyvatele ze střední Evropy velice nevšední událost.

Dalším místem je město Hammerfest, které leží přibližně 500 kilometrů za polárním kruhem a jedná se tak o nejseverněji položené město na světě. Jelikož město leží za polárním kruhem tak zde od prosince do ledna trvá polární noc (nesvítí zde slunce), což jsou naprosto ideální podmínky pro pozorování polární záře. Po zbytek roku tu naopak slunce svítí i v noci (polární den).

Mezi další místa, které nabízejí parádní podmínky pro pozorování polární záře jsou Špicberky (norsky Svalbard). Skupina ostrovů leží v Severním ledovém oceánu severně od evropské pevniny. Od 26. října do 15. února panuje na špicberském souostroví polární noc, tedy tma i přes den.

Posledním místem, které nabízí parádní podmínky pro pozorování Aurory Borealis je mys Nordkapp. Jedná se o 308 metrů vysoký skalní útes na severu Norska, který se tyčí nad Barentsovým mořem. Nordkapp je často mylně označován jako nejsevernější bod kontinentální Evropy, kterým je ve skutečnosti výběžek Knivskjellodden nacházející se 4 kilometry severozápadně od Nordkappu. Za příznivého počasí je Nordkapp ideálním místem pro pozorování polární záře, nebo také půlnočního slunce v letních měsících. Pro turisty je na Nordkappu postaráno, protože se zde nachází: parkoviště, hlavní vstup, pamětní kámen Oscara II, expozici Děti Země, informační stánek, sociální zázemí, veřejný telefonní automat, výtahy, kinosál, spojovací tunel podzemí, Grotten Bar, The Royal North Cape Club, kapli, thajské muzeum, kavárnu Kompasset, restauraci Kompasset, Coffe bar, prodejnu suvenýrů, poštovní přepážku, panoramatickou halu, severní východ, ocelový globus a monument Northkalott.

Polární záře ve Finsku

Finsko je nejen zemí, kam se jezdí za zimními sporty a soby, ale také zemí, kam se každoročně vypravují tisíce lidí na ''lov'' polární záře. Polární záře se dá ve Finsku v jeho severní části pozorovat téměř všude, ale i tato země má svá top místa. Tím prvním z nich je samozřejmě Laponsko, což je největší, nejsevernější a nejřidčeji obydlený kraj této severské země. Pomyslným centrem Laponska je město Rovaniemi, které leží asi pět kilometrů jižně od severního polárního kruhu mezi vrchy Ounas a Korkalo. Přímo ve městě se nachází také vyhlášený Arctic Snow Hotel, který nabízí unikátní ubytování v prostorách vyrobených z ledu a také útulná iglú. Jednou z mnoha služeb hotelového komplexu je také služba, kdy jsou ubytovaní hosté vzbuzeni alarmem ve chvíli, kdy se na obloze objeví polární záře a je možné ji pozorovat.

Dalším úžasným místem pro pozorování polární záře, jehož návštěva je opravdu ojedinělým zážitkem je vesnice skleněných iglú Kakslauttanen. Ta je postavena v Laponsku u lyžařského střediska Saariselkä přibližně 250 kilometrů za polárním kruhem. Vesnička je situována uprostřed lesa a návštěvníkům nabízí k ubytování celkem dvacet skleněných iglú a šedesát sněžných iglú. Ze skleněných iglú se při malé oblačnosti nabízí ubytovaným hostům úžasný zážitek, kdy mohou ležet uvnitř iglú kde je teplota kolem dvaceti stupňů nad nulou na posteli a skrz prosklenou střechu pozorovat polární záři na obloze.

Posledním místem, které má pro pozorování Aurory Borealis všechny potřebné parametry je jezero Inari ve finské části Laponska nedaleko městečka Nellim. Jezero je situováno za polárním kruhem přibližně 1100 kilometrů severně od Helsinek. Jezero je 80 kilometrů dlouhé, 40 kilometrů široké a leží v nadmořské výšce 118 metrů. Pokud je chladný rok, tak je celá hladina jezera kompletně zamrzlá od listopadu až do června. Jezero je obklopeno smrkovými a borovými lesy a pozorování polární záře je zde opravdu nezapomenutelným zážitkem.

Polární záře ve Švédsku

Švédsko je posledním z trojlístku ze skandinávských zemí, kam se mimo jiné jezdí za pozorováním polární záře. Stejně jako je tomu v případě Finska, tak i ve Švédsku je pro pozorování polární záře ideální jeho severní část, především Laponsko. A právě zde leží jeden z nejnavštěvovanějších cílů ''lovců'' Auorory Borealis, kterým je národní park Abisko. Geograficky leží park v blízkosti norských hranic (vzdálenost cca 37 km po železnici). Park začíná u břehu jezera Torneträsk jednoho z největších švédských jezer, u vesnice Abisko a pokračuje asi 15 kilometrů na jihozápad. Nachází se asi 195 km severně od Severního polárního kruhu. Parkem vede 440 kilometrů dlouhá turistická naučná stezka Kungsleden. Nejlepším místem na stezce pro pozorování polární záře je nejvyšší švédská hora Kabnekaise (2103 m.n.m.). Také okolí jezera Torneträsk dokáže nabídnout úžasnou kulisu při pozorování polární záře.

Dalším skvělým místem a mnohem dostupnějším je město Kiruna. Město leží 145 kilometrů severně od polárního kruhu a ve světe je známé především jako největší železný důl v Evropě, kde se těží nejkvalitnější ruda na světě. Kirunu proslavil také světoznámý Ledový hotel (nejstarší na světě), který se nachází necelých 20 kilometrů od centra města ve vesničce Jukkasjärvi. Polární záři zde lze pozorovat během polární noci minimálně jednou týdně. Stačí vyjít kousek od města, kde není okolí osvíceno průmyslovým světlem. Polární noc zde probíhá od 13. prosince do 5. ledna.

Polární záře na Islandu

Ačkoliv tento severský stát a ostrov neleží za polárním kruhem, tak patří mezi nejoblíbenější destinace pro pozorování polární záře. Je to dáno hlavně tím, že na Islandu se dá pozorovat téměř všude mimo města, která na noční obloze vytvářejí umělé světlo. Polární záře se dá velice dobře pozorovat i přímo a v blízkém okolí hlavního města Reykjavíku, který leží na jihozápadě země. Reykjavík se mimo jiné může pyšnit titulem nejseverněji položeným hlavním městem světa a v rámci Evropy nejzápadnějším. Pokud je příznivá předpověď počasí, která slibuje jasnou oblohu a očekává se polární záře, tak občas dojde k tomu, že se ve městě zhasnou všechna světla, aby bylo možné toto přírodní světelné divadlo pozorovat přímo z jeho ulic.

Dalším úžasným místem je národní park Þingvellir na jihozápadě země u poloostrova Reykjanes. Od roku 1983 je tento park zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Centrum národního parku je tvořeno údolím Almannagjá s populárním vodopádem Öxarárfoss, v jehož sousedství lze spatřit vrstvy popela po nedávných sopečných erupcích. Většina parku je tvořena lávovými poli, kaňony a jeskyněmi a celý park je navíc protkán hustou sítí turistických stezek vedoucích k atraktivním místům ostrova.

Poslední vyhledávanou lokalitou je oblast Landmannalaugar (český název Duhové hory), která se nachází v nadmořské výšce 600 metrů a jedná se od druhou největší geotermální oblast na Islandu. Nedaleko se nachází slavná islandská sopka Hekla, jejíž poslední erupce proběhla v roce 2000. V této oblasti se nachází velký kemp s chatou. Pouhých 200 metrů od chaty vytéká zpod lávového pole teplý i studený pramen a oba se vlévají do jednoho jezírka, které poskytuje turistům skvělou koupel.

Klíčová slova: Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Tromso, Rovaniemi, Reykjavík

 

Publikováno: 21.09.2018
Aktualizováno: 21.09.2018
Autor: Miroslav Tryner

Diskuze: Cestování za polární září

V diskusi zatím není žádný komentář...

Vaše jméno
Komentář
Přidat komentář

Nejčtenější články z rubriky

Nejznámější filmové festivaly Mezinárodní filmový festival v Karlových ...
Nejznámější filmové festivaly
Největší zábavní parky v Evropě Milujete dobrodružství? Máte slabost pr...
Největší zábavní parky v Evropě
Cestování za polární září Naše planeta nám nabízí nepřeberné množství ...
Polární záře
Cestování za nevšedními gurmánskými zážitky Když se řekne cestování, ta...
Fugu sashimi

Fotogalerie k tématu: Cestování za polární září

© 2008-2018 TripZone.cz ®, CMC Online s.r.o. Jakékoliv užití textů vč přepisů, užití obrázků a dalšího obsahu je bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
Kontakt, Reklama  Nahlásit Chybu
 
TOPlist