Cestopis: Monako - ráj nejen pro hazardní hráče

Monako – ministát na Azurovém pobřeží


Monako, pohled na přístav

Monako, pohled na přístav

Monako je knížectví, přesněji řečeno konstituční monarchie. Je také druhým nejmenším státem na světě s rozlohou pouhé 2 kilometry čtvereční, a to byla ještě během posledních let část pobřeží zasypána půdou, aby bylo kde stavět, protože veškeré místo v Monaku je už zabráno a jakékoli nové stavby jsou jenom přistavovány nebo nastavovány na stavby starší. Proto se vám může stát, že vstup do jiné části Monaka bude vypadat následovně: Vejdete do určité budovy a sestoupíte – případně vystoupáte - několik pater výtahem a budete na jiné ulici, ba dokonce v jiné čtvrti. Což mi alespoň z počátku připadalo velmi komické. Monako má jediného pevninského souseda – Francii.

Když člověk vystoupí z autobusu na Avenue Princesse Grace, zasáhne ho toto místo hned nadvakrát. Jménem krásné kněžny, na kterou dodnes vzpomínají místní obyvatelé a podmanivou vůní. Respektive dvojí vůní. Tou první je vůně Středozemního moře, tu druhou přináší závan větru z kopců, obklopujících město. Jste-li tu již delší dobu, rozpoznáte v té směsi levanduli, estragon, rozmarýn a pryskyřičnou vůni hlodášového houští, kterým jsou porostlé okolní kopce.

Pohled na Monaco-Ville

Pohled na Monaco-Ville

Monacké knížectví tvoří čtyři hlavní obvody. Nejstarší z nich je Monaco - Ville, což je v podstatě původní Monako. Je zde staré opevnění, katedrála a také tu najdete knížecí palác. Další čtvrtí je Monte Carlo. To bylo založeno v roce 1866 knížetem Charlesem III., podle kterého je také pojmenováno. V této části Monaka se zrychluje tep hazardním hráčům, protože právě tady je proslulé kasino a nezbytné luxusní hotely pro bohaté turisty (běžný turista si tu může nanejvýš vychutnat neosobní pozdrav elegantního portýra a bublinky minerální vody). Zbývající dva obvody Monaka jsou La Condamine (přístavní oblast, ve které se potkáte s jachtami proslavených jmen) a Fontvieille (což je pobřežní průmyslová zóna).

Monako má přibližně 30 000 obyvatel, takže statistikami uváděná hustota obyvatelstva na kilometr čtvereční je neuvěřitelných 15 000. Obyvatelstvo tvoří 12 000 Francouzů, 5 000 Italů, 5 000 Monegasků – tedy původních obyvatel Monaka a zbývajících 8 000 je smícháno doslova z celého světa. Monackou národnost podle ústavy knížectví získá každé dítě, které se narodí na území Monaka, nebo které se narodí na jiném místě světa monackému otci. Původním jazykem je tak zvaná monegaština, směsice staré francouzštiny a staré italštiny, monackým úředním jazykem je však francouzština.

Z historie Monaka


Ale vraťme se k historii tohoto miniaturního státečku. První obyvatelé se na zdejším území usadili kolem roku 1000 př.n.l. Byli to kmeny Ligurů. Zhruba o sto let později byly vytlačeny Féničany, kteří zde založili přístav, jemuž dali jméno Portus Hercules Monoicos (to je původ dnešního názvu Monaco). V dalších staletích se na této výspě nad mořem vystřídali Řekové, Římané, Galové. Později se Monako stalo součástí Francouzského království

Monako, přístav

Monako, přístav

Na počátku 13. století byla na útesech nad mořem postavena velká pevnost. V roce 1295 se podle legendy pevnosti zmocnil mnich Grimaldi. Potomci jeho rodu - Grimaldiové - zde vládnou dodnes. Roku 1525 se na dobu téměř sta let Monaka zmocnili Španělé. Po roce 1640 se Monacké knížectví opět vrátilo pod francouzskou ochranu. Během Velké francouzské revoluce bylo dokonce k Francii připojeno. Ztracenou nezávislost získalo až v padesátých letech 19. století, přišlo však o velkou část svého území. V roce 1863 byla v Monaku založena Společnost mořských lázní, pod jejíž záštitou se v Monaku začaly stavět hotely, kasina a divadla - tedy to, co tvoří součást dnešního věhlasu knížectví.

Během 1.světové války vyhlásilo Monako neutralitu, navzdory tomu je během 2.světové války okupovala italská armáda. Po válce nastoupil na trůn kníže Ranier III., který v roce 1956 šokoval světovou veřejnost sňatkem se známou filmovou hvězdou Grace Kellyovou. Krásná Grace, která přivedla na svět současného vládce Alberta II a také dvě dcery - Carolinu a Stephani, si však velice rychle získala obdiv obyvatel Monaka. V roce 1982 při automobilové nehodě Grace Kellyová tragicky zahynula – o tom jak ji její „poddaní“ milovali vypovídají každý den kytice čerstvých květin na jejím náhrobku v katedrále.

Ještě jedno lákadlo tento miniaturní stát má - bezdaňový status. Obyvatelům knížectví jej od  90. let 20. století zajišťuje nová ústava. Pochopitelný zájem mnoha boháčů stát se obyvatelem knížectví posléze vedl k omezením, ale dodnes jsou daně velmi nízké.

Téměř třicetileté soužití knížete Raniera III. s Grace způsobilo, že Monako se stalo dějištěm řady prestižních kulturních událostí - televizní přehlídky, výstavy výtvarného umění, hudební festivaly, módní show světových návrhářů, ale také cirkusový festival - které by se bez výrazného finančního přispění knížecí rodiny nemohly uskutečnit. Kromě kultury je z knížecího paláce podporován sport. Většina zdejších sportovních akcí je pod Albertovou záštitou. Určitě se vám vybaví slavné automobilové závody „Ralley Monte Carlo“, či závody formule 1 „Grand Prix Monte Carlo“ nebo jachtařské soutěže. Velkou tradici má zdejší fotbalový klub AS Monaco (v jehož dresu působili i naši reprezentanti Jaroslav Plašil a Jan Koller). Sportovního fanouška tedy jistě osloví prohlídka monackého fotbalového stadionu Louise II.. Mohu vřele doporučit.

Knížecí palác


Knížecí palác v Monaku

Knížecí palác v Monaku

Největší turistickou atrakcí je pochopitelně knížecí palác. Najdete ho ve čtvrti Monaco-Ville, kde doslova strmí na skále zvedající se 60 metrů nad mořskou hladinu. Původní pevnost byla teprve v 17. století přeměněna na knížecí palác, postavený ze zářivě bílého kamene. Palác se postupem času stal pokladnicí s mnoha světoznámými uměleckými díly. Během francouzské revoluce byl ovšem zcela vydrancován. Ve dvacátých letech 19. století proběhla rekonstrukce centrální budovy a přibylo k ní několik okolních staveb, postavených ve stylu florentských renesančních paláců. Ovšem vnitřní prostory paláce - vyzdobené vzácnými obrazy, starožitným nábytkem a spoustou váz s překrásně aranžovanými kyticemi - jsou pro veřejnost otevřeny jenom v letních měsících. Pokud se na návštěvu Monaka chystáte, naplánujte si ji na toto období.  

Další turistickou atrakcí je střídání knížecí gardy v bělostných letních, případně modročerných zimních, uniformách. K slavnostnímu ceremoniálu dochází každé poledne, kdy se kolem paláce nahrne obrovský chumel turistů a „představení“ může začít. Určitě je zajímavé porovnat si střídání naší hradní stráže a jejich monackých kolegů.

Já jsem se s příslušníky knížecí gardy seznámil i v „zákulisí“ ceremoniálu. Během prohlídky paláce v neobyčejně horkém odpoledni, navíc ve zcela vydýchaném vzduchu se mi udělalo špatně – znáte to, začne se motat hlava a hned máte pocit, že v příštích minutách musíte upadnout přímo do nějakého mimořádně vzácného exponátu. Průvodkyně v erbovním bílo modrém kostýmku přivolala knížecí gardu a tak jsem se ocitl v pokoji, kde mi důstojník v bílém střídavě nabízel jídlo, pití, sprchu tak dlouho, až jsem se skutečně osprchoval a nevolnost z horka pominula. Překvapením pro mě nebyla jenom mimořádná péče, ale i to, že mě gardista nevyvedl z paláce, ale vrátil na prohlídkovou trasu přesně na to místo, odkud jsem musel odejít. Prý abych vůbec o nic nepřišel.

Oceánografické muzeum


Monako, Oceánografické muzeum

Monako, Oceánografické muzeum

Pokud se vypravíte do Monaka, navštivte Oceánografické muzeum. Je to unikátní muzeum mořských živočichů, map a mnoha dalších materiálů, vypovídajících o slavných oceánských expedicích. Toto muzeum bylo v roce 1911 založeno knížetem Albertem I.(ten mimo jiné v Monaku založil i muzeum paleontologické a antropologické). Budova muzea je sama o sobě pozoruhodná stavba, vestavěna z části do skalního masivu. Dlouhou dobu tu působil ve funkci ředitele známý oceánograf a vědec Jacques Yves Cousteau. Vzdáleni žáru středomořského slunce si tu můžete prohlížet jedinečné sbírky, které zastupují téměř celou mořskou a podmořskou faunu. Objevíte tu modely všech lodí, které kdy vyrazily na vědecké expedice pod vlajkou tohoto ústavu. Neopakovatelným zážitkem je téměř 100 obřích akváriích se zástupci mořské populace. Ale unikátní Oceánografické muzeum nejsou jen sbírky a akvária, ale také řada vědeckých laboratoří a meteorologická stanice.

Kasino v Monte Carlu


Monako, kasino v Monte Carlu

Monako, kasino v Monte Carlu

Je–li řeč o Monaku, není možné nezmínit se o kasinech. Nejpopulárnější je to v Monte Carlu. Po hernách v Las Vegas se jedná o asi nejproslulejší „doupě“ hazardních her všeho druhu. Reprezentativní budovu postavil francouzský architekt Charles Garnier. Ročně se v kasinu vystřídá více jak tři čtvrtě milionu hráčů, kteří doufají, že vrtkavá Štěstěna poctí ten večer svou přízní právě je. Do kasina je vstup povolen až od 21 let. Pokud jste mladší třeba jenom o pár dnů, můžete na hru o „velké peníze“ rychle zapomenout. Stráž před kasinem vás dovnitř prostě nepustí.

Zeleň v Monaku


K Monaku ovšem neodmyslitelně patří i fascinující parky a zahrady. Ty nejkrásnější – „Jardins Exotiques“ a „Parc Princesse Antoinette“ jsou ve čtvrti Moneghetti. Tyto exotické zahrady jsou zpřístupněny od roku 1933. Leží na podloží velké vápencové skály a objevíte v nich rostlinstvo z mnoha koutů světa. Obří kaktusy, agáve, palmy, nejrůznější exotické keře, je to záplava tvarů, barev, mnoha odstínu zeleně a oblak vůně, který vás obklopí a kdyby bylo možné převést jej do slov, nejspíš by říkal: „Poutníku, toto místo je přece Ráj a tak zapomeň na čas, na odjezd autobusu, sedni si a dívej se. Máš tu  všechno co potřebuješ – moře hluboko pod námi, nádheru exotických rostlin ale i těch nejobyčejnějších bylin, které rostou na svazích Monaka….“

Katedrála


Monako, katedrála sv. Mikuláše

Monako, katedrála sv. Mikuláše

Víte jak je obtížné odolat takovému pokušení. Jenomže vy nemůžete zůstat, chcete přece navštívit monackou katedrálu, postavenou v roce 1884 – tedy s ohledem na románské a gotické památky v podstatě nedávno, ale sluší se to! Stejně jako knížecí palác je vybudována z bílého kamene. Uvnitř můžete obdivovat slavné obrazy ze 16. století, oltář z pozlaceného dřeva, případně hrobky, ve kterých jsou uloženy ostatky členů knížecí rodiny. Znovu se vám připomene kněžna Grace, jejíž náhrobek je zasypán květinami, mezi kterými nechybí ani každodenní kytice od knížete.

Kdybyste v Evropě hledali ideální místo pro život, těžko byste našli něco vhodnějšího než je Monako. Říká se, že je to svět jenom pro bohaté a hráče. Od té chvíle, co jsem Monako sám navštívil si myslím, že to je pravda jenom napůl. V tomto malém knížectví se poskládalo na dva čtvereční kilometry vedle sebe a hlavně na sebe skoro všechno. Pokud se zajímáte o umění, architekturu, přírodu či sport, budete nadšeni. Navíc je tu téměř pokaždé teplo. Zřejmě díky Alpám, které zadržují chladné severní proudění. V Monaku je asi nejvíce slunných dnů za rok v Evropě. A prší tu jen padesát dní do roka. Takže, nechtěli byste mít jachtu, ale co třeba jenom komůrku v místech, kde léto vlastně ani nekončí?

Klíčová slova: Monako, Azurové pobřeží

 

Publikováno: 25.04.2011
Aktualizováno: 25.04.2011
Autor: Ondřej Tůma

Diskuze: Cestopis: Monako - ráj nejen pro hazardní hráče

V diskusi zatím není žádný komentář...

Vaše jméno
Komentář
Přidat komentář

Nejčtenější články z rubriky

Největší zábavní parky v Evropě Milujete dobrodružství? Máte slabost pr...
Největší zábavní parky v Evropě
Oblíbená přírodní koupaliště v ČR Máme tady konec května a nevlídné po...
Lom Hostěradice, foto: Přebral
Deset nejvyšších rozhleden v České republice Rozhledny se na území Česk...
Rozhledna a televizní vysílač Praděd v Jeseníkách

Fotogalerie k tématu: Cestopis: Monako - ráj nejen pro hazardní hráče

© 2008-2017 TripZone.cz ®, CMC Online s.r.o. Jakékoliv užití textů vč přepisů, užití obrázků a dalšího obsahu je bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
Kontakt, Reklama  Nahlásit Chybu
 
TOPlist